Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Peter Brook: Prázdný prostor

    Nejzásadnější knihou o divadle je pro mne Brookův Prázdný prostor. Česky vydalo poprvé nakladatelství Panorama v roce 1988, překlad Alois Bejblík, náklad 2400 výtisků, cena vázaného výtisku 20 Kčs.

    Dnes je tahle „bible“ divadla dvacátého století, jak ji někteří teoretičtí i praktičtí divadelníci nazývají, obtížně sehnatelným artiklem. Zeptám-li se proč, tak asi proto, že Brookovo rozdělení inscenací na divadlo Mrtvolné, Svaté, Drsné a Bezprostřední platí ve dvacátých letech jednadvacátého století stejně, jako platilo v době napsání Prázdného prostoru.

    Peter Brook tehdy své úvahy o divadle začal větou: Mohu použít jakýkoliv prázdný prostor a nazvat jej holou scénou. Prázdným prostorem projde člověk, jiný ho pozoruje, a mám vše, čeho je třeba, aby vznikl akt divadla.

    Dodnes neznám trefnější pojmenování toho, co nás všechny na divadle zajímá. A je celkem jedno, zda pak v tom kterém prostoru použijeme ještě veškeré dostupné technické efekty, nebo se spolehneme na pouhý prázdný prostor, osobnost herce a sílu myšlenky a emoce, které chceme svým sdělením předat dál.

    Brookův Prázdný prostor je knihou, ve které si i po padesáti dvou letech od jejího prvního vydání může fascinovaně číst režisér začínající, stejně jako zkušenější.

    Protože celoživotně platí Brookovo režisérské krédo: Režisérem se člověk stane tak, že se za něj prohlásí. Jen pak musí do konce života dokazovat, že jím opravdu je.


    Komentáře k článku: Peter Brook: Prázdný prostor

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,