Patnáct řádků… Vladimíra Mikulky
Národní divadlo se rozhodlo hrát autorku, která patří k ikonám evropského levičáctví a radikálního feminismu, současně se ale od jejích názorů téměř omluvně distancuje. V první řadě převelmi opatrnou inscenací (více v Zápiscích nespokojeného diváka No. 5), ale kromě toho i jaksi předem a preventivně.
A tak se v programu dočteme a na tiskovce doslechneme, že Jelineková sice píše po marxisticku, ale přitom vidí, že dělnice o revoluci zas tak moc nestojí, že sice byla komunistka, ale ne opravdická komunistka, protože coby elitářka chodila na schůze v drahém značkovém oblečení, že je sice radikální feministka, ale svého manžela má ráda a tak dále a tak dále. Skoro to vypadá, jako by inscenátoři ze všech nejdřív chtěli přesvědčit sami sebe.
Komentáře k článku: Patnáct řádků… Vladimíra Mikulky
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
