Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Opera žije! (No. 2)

    Pouhý den po velkém zážitku z Mozartova Tita pod vedením Marka Minkowského /viz Opera žije! (No. 1)/, tedy 12. května, jsem se rozhodla, že si v rádiu poslechnu zahájení Pražského jara, Mou vlast s Českou filharmonií s dirigentem Tomášem Netopilem. Zkusmo jsem si pustila televizi, abych viděla, jak vypadá atmosféra v Rudolfinu, a ke svému velkému údivu jsem u ní už zůstala, ač televizní přenosy koncertů vskutku nejsou mým šálkem čaje.

    Byla to Má vlast, která mne oslovila beze zbytku. Především muzikálností svého pojetí. Zněla s muzikantskou svěžestí, prostě, česky, emocionálně, živě,působivě a povzbudivě. Tomáš Netopil výborně vystavěl cyklus tak, že jednotlivé symfonické básně do sebe zapadaly s přesností puzzle. Blaník pak navázal na Tábor naprosto bezešvě. Ano, Má vlast se musí hrát bez oddechové pauzy, jinak ztrácí smysl, ztrácí tah, je roztržena vejpůl.

    Tomáš Netopil animoval Českou filharmonii svou dirigentskou antistylizovaností, prostotou, evidentním niterným vztahem ke Smetanově muzice. FOTO ZDENĚK CHRAPEK

    Netopil animoval Českou filharmonii svou dirigentskou antistylizovaností, prostotou, evidentním niterným vztahem ke Smetanově muzice. Patrně i jeho angažmá v německém Essenu, kde je Musikdirektorem Aalto Theater Essen, a tedy i Essenských filharmoniků, přispělo k tomu, že tak soustředěně pracoval na domácím pódiu s jasným tvůrčím záměrem a prožitkem. Stavěl Mou vlast z detailně vypracovaných kontrastně stavěných menších částí vždy s ohledem k budované katedrále celku. Melodičnost cyklu neustále doplňovala nepotlačovaná, avšak umně vyvažovaná hudební struktura souvisejícího instrumentálního přediva, která přinesla novou kvalitu, totiž kontrastní hluboce ponořený pohled pod libozvučný povrch obvykle zdůrazňované melodičnosti. Snad nejčitelněji v básni Z českých luhů a hájů, která bývá často pojímána jako jakási „selanka“.

    Smetanova Má vlast vyzněla s neobyčejně bohatou dramatičností. FOTO ZDENĚK CHRAPEK

    Smetanova Má vlast vyzněla s neobyčejně bohatou dramatičností, což určitě není náhoda, ale důsledek Netopilovy intenzivní práce v operních divadlech. Orchestr se rád podřizoval jeho vedení a zjevně přinášel i vlastní inspirované výkony. Netopil ukončil koncert zbrocen potem, s milou lidskou prostotou, šťasten, bez jakékoliv nadřazenosti, kterou tolik dirigentů dává neomaleně či podvědomě najevo. Myslím, že byli nadšeni nejen posluchači, ale že také samotný orchestr byl spokojen se svým výkonem.

    Netopilovu lidskou bezprostřednost nelze napodobit, má ji v sobě a uchovává si ji. Díky za to.

    Pražské jaro 2018 – Bedřich Smetana: Má vlast (zahajovací koncert). Česká filharmonie, dirigent Tomáš Netopil, Smetanova síň Obecního domu, Praha. ČT Art, 12. května 2018.


    Komentáře k článku: Opera žije! (No. 2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,