Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Olomoucké divadlo v diskusi

    Katedra divadelních a filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého pod záštitou Teatrologické společnosti zorganizovala 26. listopadu 2018 setkání zástupců olomouckých divadelních a správních institucí Společně o divadle III. Od předchozích „kulatých stolů“ v letech 2009 a 2010 prošla divadelní mapa Olomouce řadou změn, na čemž mají hlavní podíl právě ambiciózní studenti. K Moravskému divadlu Olomouc (MDO) a Divadlu hudby se připojilo relativně čerstvě zprofesionalizované Divadlo Tramtarie, je to rok, co Divadlo na cucky přesídlilo do nové budovy na Dolním náměstí, a v historickém centru od podzimu přibyl nejmladší přírůstek Nabalkoně Kabaretní scéna. V diskusi bylo přítomné také Divadlo na Šantovce, ale to už bychom museli ke stolu přizvat rovněž zástupce agentur, jež zaplňují sály Reduty a kina Metropol zájezdovými představeními z Prahy.

    Diskutují zástupci Moravského divadla – šéf činohry Roman Vencl a ředitel David Gerneš FOTO HANA ŘEHÁKOVÁ

    Proč jednat, bylo zjevné. Něco je špatně, vázne komunikace na všech třech stranách – divadla, univerzity i institucí, jež divadelní dění zaštiťují a dotují. Impulsem k uspořádání diskusního setkání byla mimo jiné nespokojenost šéfa činoherního souboru MDO Romana Vencla s neutěšenou situací mezi univerzitou, odbornou veřejností a divadlem, kterou dal najevo ve svém úvodníku katalogu předplatného na právě probíhající sezonu.

    Jenže diskuse začala překvapivě mírně. Po vzájemném představování účastníků a obecné charakteristice divadel a jejich cílových skupin diváků vyzvala moderátorka Pavla Bergmannová přítomné k nominaci svého osobního olomouckého sukcesu za uplynulé dvě sezony. Z MDO byly nejvíce ceněny už starší inscenace, činoherní Arabská noc a operní Pád Antikrista, jenže město dalo najevo, že takové experimenty nejsou vhodné pro většinového diváka MDO, které by nadále mělo setrvat v mainstreamové dramaturgii. Nebyla nouze o sympatická gesta zvláště vůči úspěchům mladých souborů. Divadlo Tramtarie by rádo pokračovalo v růstu i profesionalizaci a hledá větší sál, neboť nynější (80 sedadel) nemá problém vyprodat. Divadlo na cucky, jak oznámil ředitel Jan Žůrek, mělo nejúspěšnější crowdfundingový projekt (mimo Prahu) a na Hithitu loni vybralo cílovou částku na 109 % – a jeho inscenace jsou velmi pozitivně reflektovány odbornou veřejností.

    Mazání medu kolem úst ovšem skončilo s tématem grantů a obecně financování divadel. Zazněly postřehy, že zásadní projekty ve správě města i kraje posuzují nekompetentní osoby a peníze jsou přerozdělovány nespravedlivě. Současně je studentská obec (tvořící až pětinu celkového počtu olomouckého obyvatelstva) kulturně dlouhodobě neuspokojena a Divadelní Flora řízená Petrem Nerušilem v pouhých deseti dnech v roce situaci nezachrání. Z diskuse také vyplynulo, že Olomouc zaostává za aktuálními trendy v oblasti edukačních a animačních programů, které se snaží naplňovat komunitní centrum DW7 zaštiťující rovněž Divadlo na cucky. A také Divadelní Flora, která do festivalového programu zahrnula mezinárodní vzdělávací projekt FloraLab pro studenty.

    Herečka MDO a zastupitelka města v jedné osobě Ivana Plíhalová spolu s Janem Žůrkem uznali, že kulturní komise, jíž jsou sami členy, vlastně nikdy nebyla v zastupitelstvu města příliš respektována. Naděje vkládají do Pavla Hekely, který po podzimních volbách z postu ředitele MDO přestoupil do Rady města Olomouce jako náměstek primátora a plánuje vytvoření tzv. kulturního parlamentu složeného převážně z odborníků, jenž by mohl pomoci problémy překonat. Proti tomu se ohradil pedagog a teatrolog Martin Bernátek. Podle něho by si grantová politika na úrovni města a kraje měla vzít za vzor praxi ministerstva kultury Slovenské republiky, kde vznikl samostatný Fond na podporu umenia, ze zákona navázaný na rozpočet státu, tedy má garantované příjmy a je nezávislý na politice. Poznamenal, že by Dotační program v Olomouci a kulturní infrastruktura v celém Olomouckém kraji vůbec potřebovaly revitalizovat a začít by se mělo změnami v politické sféře, jíž by mohla pomoci jakási odborná agenda. Pokud ne, dosáhneme podle něho pouze a jenom uzavřené platformy, která sama se sebou nic nezmůže. A diskuse se počala točit v kruhu o nedostatku financí, špatném hospodaření a nedostatečném zájmu všech tří stran.

    Na reflexi samotné umělecké kvality činohry Moravského divadla, které pobírá od magistrátu i kraje největší finanční dotace (jako hlavní příspěvková kulturní organizace regionu) se dostalo pouze okrajově až na samém konci setkání. Na soustavnou nespokojenost odborné kritiky s činoherní dramaturgií i jednotlivými inscenacemi reagovali zástupci divadla argumentem, že pro experimenty ve městě chybí středně velký sál, což přímo souvisí s ne zrovna ideálním stavem financí.

    Nový ředitel MDO David Gerneš, který je ve funkci od října, vyslechl kritiku studentů za příliš bulvární a komerční dramaturgii, jakkoli situaci zatím nemohl ovlivnit, ta padá jednoznačně na vrub uměleckému šéfovi činoherního souboru. Povzbudivé však bylo zjištění, že je ochotný se studenty spolupracovat, že je otevřený diskusím i stážím a že v budoucích sezonách snad nezůstane jen u dramaturgie kompromisu, jež dosud byla pro MDO příznačná.


    Komentáře k článku: Olomoucké divadlo v diskusi

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,