Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2019

ročník 28
16.–29. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Oldřich Janota

    Oldřich Janota

    (1949) Potulný muzikant, až na výjimky celoživotně. Vydal čtyři knihy poezie a prozaických textů a jedenáct samostatných hudebních alb se svými písněmi. V současné době vydává nakladatelství Indies retrospektivní 8CD box nazvaný Ultimate Nothing, který obsahuje koncertní nahrávky, jam session a archivní nahrávky z domácích studií, jež mapují Janotovu tvorbu od roku 1982 do současnosti. Sedm z osmi alb obsahuje nahrávky, které se objeví na CD poprvé.

    Co vás přivedlo k umění

    Na střední zemědělské jsme pokusně pouštěli kravám Beethovena, jazz a popové zpěvačky a zkoumali jsme, jak to ovlivňuje dojivost. Je to úlet, ale tehdy mě začala hudba bavit.

    Největší umělecký zážitek

    Bourání Stalinova pomníku. Vzpomínka z dětství, jak se rozpadají obrovské kamenné postavy. Doufám, že si to nepletu s nějakým obrazem od Dalího.

    Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašel na kus řeči

    S mámou a tátou, popovídat si o všem, co jsme nestačili.

    Hra/námět, který vás přitahuje a který byste chtěl zhudebnit či v něm hrát

    Zrcadlová koza, levácká opera. Taková Alenka v říši divů, zpověď přeškoleného leváka o životě za zrcadlem. Hudbu i děj mám jakžtakž po kupě, ale bavilo by mě ještě vymýšlet zrcadlovou choreografii a scénu.

    Divadlo, výtvarné umění, literatura, film, hudba, které máte rád a kterým se naopak vyhýbáte

    Vrchol trapnosti: nikam nechodím, šetře na vstupném. Rád bych ale chodil na koncerty. Živá hudba je úplně něco jiného než reprodukovaná. Měla by se nazývat jinak: reprudba, napůl hudby, když už ne napůl huby, třeba.

    Historická či současná osobnost/divadelní postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená

    Bude to znít jako křeč, hamletovština, ale ta osobnost, postava, která je mi citově nejblíž i nejdál, jsem si já sám.

    Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete

    Pajasan žláznatý, městská guerilla, strom-plevel, který přežije ve velkoměstě všechno a kdekoliv.

    Etické či jiné hranice, za které byste jako tvůrce nešel

    Mám problém se současným ko­mer­čním exhibováním násilí a sexu. Takto posilované myšlenkové tendence se obvykle nakonec zhmotní v nějakém zlu.

    Umělecký sen

    Napsat, nakreslit, zahrát či cokoliv, co by zasáhlo střed terče. Ale to se po­dobá téměř jakémusi konci života, že.

    Kým/čím byste byl, kdybyste se nevěnoval umění

    Almost Zero, jako dosud.

    Plus: Zajímá vás umělecká reflexe?

    Ano. Někdy mě baví dokonce víc než samotné dílo. Ale to je, myslím, dnes obecně rozšířený jev – převádět intuici na intelekt.

    • Autor:
    • Publikováno: 29. února 2016

    Komentáře k článku: Oldřich Janota

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,