Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zemřela Květa Hanková

    Květa Hanková a Karel Tišnovský, Netopýr 1962. FOTO archiv DJKT

    Květa Hanková

    14. 12. 1929 Kardašova Řečice – 15. 5. 2018 Sankt Gallen, Švýcarsko

    Zpěvačka, jedna z nevýznamnějších osobností v dějinách plzeňské operety, choť dirigenta světové extratřídy Jiřího Kouta.

    Odešla jedna z legend plzeňské operety

    Bylo to v polovině padesátých let, v době, kdy se díky zvolna se měnící společenské atmosféře a trvalému intenzivnímu zájmu obecenstva začala vracet v hojnější míře  na scénu klasická opereta opovrhovaná jako buržoazní relikt.

    Šéf plzeňského souboru Jaromír Otto Karel, výtečný znalec a interpret tohoto žánru si byl vědom toho, že musí hledat nové talenty. A tak se stalo, že se v  roli Laury v Millöckerově operetě Žebravý student objevila  mladá, štíhlá, půvabná, temperamentní dívka s výraznou tváří, zpěvačka a herečka s evidentními osobnostními předpoklady jménem Květa Kittnarová. A nedlouho poté se s ní plzeňští ctitelé lehké múzy mohli  setkat znovu v ještě obtížnější roli, kterou byla kněžna Marie Anna Elisa v Lehárově Paganinim. A okamžitě si novou operetní divu zamilovali.

    Navíc se záhy prokázalo, že Květa Kittnarová, která se po rozchodu se svým manželem, výtečným hudebníkem, Oskarem Kittnarem vrátila k rodnému příjmení Hanková, má všechny předpoklady být skvělou interpretkou rolí širokého žánrového spektra, kterému se tehdy operetní soubory věnovaly. Neméně dobře si vedla v nejrůznějších hudebních komediích a poté i v muzikálech, které se začaly na českých jevištích objevovat.

    V roce 1962 se po odchodu J. O. Karla do Prahy stal novým šéfem souboru dramaturg a režisér Miroslav Doutlík, který začal nový žánr prosazovat. Po svém nástupu nasadil na repertoár Brechtovu a Weillovu Žebráckou operu, v níž Květa Hanková zazářila v hlavní ženské roli Polly. A poté se prezentovala jako skvělá interpretka Kateřiny, která ze shakespearovského divadla vrhla pod jménem Kate na Broadway. V Plzni došlo k dalšímu posunu, když muzikál Cole Portera byl uváděn pod názvem Líbej mě, Káťo. Dirigent Dalibor Brázda, který nahradil J. O. Karla, byl neméně  zdatný hudebník jako jeho předchůdce a s muzikálem si výtečně rozuměl. Však také spolu s Miroslavem Doutlíkem uvedli řadu úspěšných inscenací, samozřejmě nejen muzikálových, ale také z oblasti  kalsické operety.

    Z těch muzikálových připomeňme především My fair lady. Málokdy se stane, aby interpretka Lízy (ať už ve Shawově originálu či v muzikálové adaptaci Lernera a Loewyho) zvládla dokonale polohu květinářky před divadelním vchodem a noblesní dámy na dvorním plese. Květě Hankové se to podařilo dokonale.

    V šedesátých letech přišel do Plzně nový mladý dirigent, kterého  v divadle doslova zavalili prací. Působil v opeře, baletu i v operetě. Jmenoval se Jiří Kout a po odchodu Dalibora Brázdy převzal taktovku nejen při inscenacích  klasických operet, ale dirigoval i muzikál. Květa Hanková byla v té době znamenitou představitelkou všech stěžejních rolí v operetách, které prošly  plzeňským jevištěm. Jmenujme  alespoň ty nejzávažnější, Rosalindu v Netopýru, Žofku v Cikánském baronu, Helenu v Polské krvi či titulní roli v Rose Mary. A nesmíme zapomenout na odvážný pokus dvojice Doutlík-Kout, když se s operetním souborem rozhodli inscenovat Auberovu operu Fra Diavolo, v níž Květa Hanková ztvárnila  roli Zerliny.

    V roce 1969  vložila veškerý svůj talent a půvab do role Lenky v muzikálové adaptaci Jiráskovy Filosofské historie. Tato inscenace se stala jednou ze záminek, kvůli které byl Doutlík vyhozen v době nastupující tzv. normalizace z divadla. Pro svůj odvážný občanský postoj, když přerušil a ukončil se souhlasem většiny diváků představení opery Car a tesař poté, co se dozvěděl zprávu o sebeupálení studenta Zajíce, musel divadlo opustit i Jiří Kout, v té době již manžel Květy Hankové.

    Svého druhu perzekuci neunikla ani Květa Hanková. V titulní roli  Kálmánovy Hraběnky Marici, pro niž byla přímo ideálně disponovaná, zpívala až druhou premiéru. Z jejích rolí v závěrečné fázi jejího plzeňského působení připomeňme alespoň hostinskou Pepičku v operetě Ralfa Benatzkého U bílého Koníčka a dvě role muzikálové, Cajtl v Šumaři na střeše a Magnolii v Lodi komediantů.

    Když se shodou šťastných okolností stal Jiří Kout dirigentem Národního divadla, následovala jej do Prahy jako členka sboru naší první operní scény. Byla jeho věrnou oporou i po jeho emigraci a při jeho cestě ke světové proslulosti.


    Komentáře k článku: Zemřela Květa Hanková

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,