Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Odešel harlekýn

    Osud Richarda Webera, zakládajícího člena Divadla Na zábradlí (1958) a do své emigrace v roce 1975 předního člena Fialkova pantomimického souboru, který spolu s klaunem Dimitrim položil základy proslulé školy Scuola/Accademia Teatro Dimitri ve Versciu, může sloužit jako příklad nezlomné duševní síly.

    Z nejrůznějších důvodů nebyl naší veřejnosti jeho umělecký odkaz známý, ačkoli byl po Ladislavu Fialkovi ve své době u nás bezesporu nejlepším mužským představitelem oboru. Jeho specializací byla postava Harlekýna, kterou v nejrůznějších obměnách (Hráč v kostky, Kouzelník Žonglér atp.) předváděl v inscenacích Pantomimy Na zábradlí. Ztělesnil ovšem i řadu dalších pantomimických postav a díky filmovým záznamům si dnešní divák může připomenout jeho mistrovství.

    S postupující zralostí se rozhodl pro vlastní cestu a z Československa přesunul své aktivity jinam. S jeho odchodem za pedagogickou kariérou do Švýcarska v roce 1975 tak zmizelo jeho jméno ze stránek domácího tisku. Získalo však na mezinárodním renomé – spolu s klaunem Dimitrim založil ve Versciu v kantonu Ticino proslulou hereckou školu nazvanou Scuola/Accademia Teatro Dimitri, kde aktivně působil až do roku 2012 a stal se světově proslulým pedagogem, který ovlivnil řadu tvůrců.

    Jeho láskou a osudem bylo právě umění pantomimy – ať už jako aktivního umělce, či tvůrce vlastního pedagogického systému. V řadě školních i veřejných představení uplatňoval – zejména v osmdesátých letech, kdy byl ještě plný sil – své režijní představy. Ačkoli vyšel z odkazu fialkovské pantomimy, vyústilo jeho směřování ve formu cartoons (komické výstupy s maskou) a cyklus pantomimicko-akrobatických večerů nazvaný Variété, kterým předznamenal dnes tak populární žánr nového cirkusu.

    Vychoval několik zdatných pedagogů, kteří dále rozvíjejí jeho metody (Luisa Braga). Po celý čas svého působení ve škole byl – i po svém odchodu z jejího vedení – laskavým rádcem a hostitelem českých umělců a teoretiků. Za mé nedávné návštěvy mne nejprve přivítal šibalský úsměv starého pána upoutaného na vozíku. Už mi nemohl podat ani ruku, ale byl mi schopen trpělivě po několik dní vyprávět své životní poznatky. Do posledních okamžiků svého života zapisoval se svou asistentkou Sarou Bocchini svůj systém výchovy k univerzálnímu pojetí moderního mimu.

    Nikdy nezapomněl na svůj pražský domov, kam se často vracíval. Bohužel na loňské vánoční svátky, aby se naposledy potěšil se svými vrstevníky a žáky, se pro své celkové ochromení sem už nemohl vypravit. Zemřel ve spánku na klinice Varini nedaleko Locarna několik dní před svými pětaosmdesátými narozeninami. Jeho dílo by rozhodně stálo za zveřejnění i v češtině. A to nejen proto, že u nás ucelená teorie pedagogiky pantomimy chybí. Bylo a je jedním ze základních kamenů praktické výuky tohoto oboru.

    P. S. Weberovo podrobné vzpomínání se stalo podkladem mé studie Mim Richard Weber: pokus o portrét v Divadelní revue 2016/1.

    ///

    Více na i-DN: Zemřel Richard Weber


    Komentáře k článku: Odešel harlekýn

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,