Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2024

ročník 33
25. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 52)

    Muzeum města Brna oslovuje návštěvníky nabídkou prohlídkových okruhů, stálých expozicí, výstav i množstvím kulturních a společenských akcí. Sídlem muzea je hrad Špilberk, založený kolem poloviny 13. století českým králem Přemyslem Otakarem II. Původně královský hrad, panovníky jen příležitostně navštěvovaný, byl později sídlem moravských markrabat, poté významnou pevností, pak i obávaným vězením a vojenskými kasárnami. Od roku 1960 se areál stal sídlem muzea.

    Poklady z depozitářů Muzea města Brna. Foto: archiv

    V roce 1988 byla započata rozsáhlá rekonstrukce hradu. Postupně se tak otevíraly veřejnosti nejen restaurované prostory, ale i ty předtím neznámé, rozšiřující výstavní a další možnosti využití, současně překvapující půvabem, předtím skrytým. Celý hrad, až neuvěřitelně změnil někdejší časem zašlou i zanedbanou podobu. Zaujme, nejen prohlídkou po stopách vlastní historie, jak se zapsala v zachovaných připomínkách prošlých staletí, stálými expozicemi i paletou zajímavých, střídajících se výstavních akcí. Dnešní Špilberk je působivou dominantou města i reprezentativním prostředím, centrem velkých kulturních a společenských událostí.

    Pod správu muzea však náleží i další objekty. – Ikonická vila Tugendhat, v její blízkosti situovaná Arnoldova vila, t. č. v rekonstrukci či Měnínská brána, poslední z dochovaných městských bran.

    500 000 návštěvník. Foto: archiv autora

    V roce 1892 odkázal svému městu Heinrich Gomperz, podnikatel a milovník umění sbírku několika desítek obrazů. Ta se stala roku 1900 základem sbírkového fondu, který neustále roste, v blízké budoucnosti dosáhne čtvrt milionu všech exponátů. Odtud vzešla inspirace k nedávno otevřené výstavě s názvem Poklady z depozitářů Muzea města Brna. Z množství sbírkových předmětů bylo vybráno pouze několik, Petr Vachut, kurátor výstavy je přibližuje: možná nehýří svou drahocenností, ale jsou spojeny s šesti unikátními příběhy města. Výstava se dotýká kapitoly bohatství sídelního města moravských markrabat ve 14.–15. století či hrdinství brněnského poštmistra, při tureckém vpádu roku 1663. Připomeneme si kontroverzní stavbu Německého domu, a to prostřednictvím jednoho z mála předmětů, které ze zdemolované budovy zůstaly zachovány. Zlaté roky prvorepublikového období ilustruje nábytkový design. Poměrně nedávnou minulost reprezentují artefakty spojené s jednáním premiérů Václava Klause a Vladimíra Mečiara v proslulé vile Tugendhat, kde bylo v létě 1992 dohodnuto rozdělení Československa.

    Návštěvník vstupuje, právě odtud kroky do minulosti, tedy od dělení republiky, až po příběh sochy sv. Ludvíka z Toulouse, ze 14. století. Ta je nejstarším objektem ve zdejší podsbírce dějin umění. V roce 1937 byla získaná z dnes již neexistující mateřské školy. Osvícená paní ředitelka rozpoznala, že dřevěná socha si zaslouží jiné postavení než sloužit dětem jednou do roka, coby vystrojený Mikuláš, včetně patřičného vousu. Jde snad o sochu, která byla umístěna v později zbořeném kostele sv. Mikuláše, na dnešním náměstí Svobody. Muzeum ji nechalo zrestaurovat legendárními brněnskými řezbáři, bratry Kotrbovými. Další příběhy budoucím návštěvníkům výstavy, která potrvá do konce března následujícího roku, prozrazovat nebudu. Uvedu však, že k výstavě vydalo MmB pěknou doprovodnou publikaci, kde čtenář nalezne všechny příběhy pečlivě a věrně zaznamenané. Kniha je členěna na dvě části. Český text, včetně obrazových příloh, má 82 stran, anglický překlad 33 stránek.

    Nevšední výstava fotografií v Galerii Jih na Špilberku se otevře návštěvníkům 27. října, pod názvem Tváře ze zapomnění. V roce 2018 do muzejních sbírek přibyl půdní nález starých skleněných foto negativů pokrytých vrstvou prachu. Dům na Vlhké ulici vydal zajímavé svědectví o někdejších obyvatelích, většinou německých a židovských. Kdo byl autorem snímků z první třetiny 20. století, se již sotva dozvíme. Stejně tak, kam fotografa, ale i ty, jejichž portréty zvěčnil fotoaparátem, zavedl osud, ve složité době. Nejedná se o ateliérové fotografie, spíš „momentky“ neznámých, někdejších, tehdy žijících obyvatel domu. Tím jsou zajímavé. Vyvolávají emoce, poznamenání zubem času posiluje nostalgii z jeho věčného uplývání. Nutí k otázkám, kam spěly životní cesty zachycených tváří… Druhým „pokladem z půdy“ jsou fotografie a dokumenty z pozůstalosti rodiny Otto Kohna. V roce 1938 při obsazení pohraničí rodina opustila Teplice a usadila se v Brně. Kohnovi se snažili získat domovské právo, marně se pokoušeli o vystěhování do Šanghaje. Předměty, svědčící o jejich existenci, byly nalezeny roku 2015 na půdě jiného z brněnských nájemních domů.

    To jsou však jen dvě z množství akcí, konaných v prostorách brněnského hradu Špilberk. O přitažlivosti areálu vypovídá i to, že jeho branami dne 13. října prošel jubilejní půlmiliontý návštěvník této sezóny, která tak patří k rekordním.

    V následujícím roce se možno těšit např.na výstavu k významnému výročí založení Starobrněnského kláštera (1323) královnou Eliškou Rejčkou. Také má dojít k otevření zahrad mezi vilami Tugendhat a Löw-Beer. A v neposlední řadě budou pokračovat další opravy, rekonstrukce a zpřístupňování objektů ve správě Muzea města Brna.


    Komentáře k článku: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 52)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,