Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2024

ročník 33
25. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 28)

    Pocta brněnskému šamanovi z doby lovců mamutů

    4. 11. 2021 byla u příležitosti 130.výročí v místě významného archeologického nálezu, na budově Střední školy umění a designu a Vyšší odborné školy v Brně Francouzská 101 odhalena pamětní deska.

    Pamětní deska s loutkou šamana. Foto: archiv MZM

    V roce 1891 při hloubení kanálu na křižovatce ulic Francouzské (tehdy Franz-Josef Strasse) a Přadlácké v Brně došlo k významnému nálezu. Při práci na výkopu narazili dělníci na shluk velkých kostí a opracovaných kotoučů. Na místě se údajně, příliš ohleduplně nechovali, vyčítat jim to sotva lze, nebyli archeology. Stavbyvedoucí však nechal vše přenést do dřevěné pracovní boudy. Tam si pobylo 75 dní, pak vyzvednul Alexander Makowsky (1833-1908), profesor německé techniky a vynikající mineralog, botanik a znalec pozůstatků pleistocenních zvířat z brněnských cihelen.

    V místě objevu nechal vyhloubit jámu o ploše 8 metrů. Ve spraši, okrem probarvené do červena, narazil v hloubce 4,5 m na metrový kel, spočívající na mamutí lopatce. Hned vedle ležela lidská lebka a další okrem zbarvené lidské kosti, jakož i množství dentálií (třetihorní měkkýši trubičkovitého tvaru), z nichž Makowsky vysbíral na šest set kusů, přiblížil Martin Oliva z Moravského zemského muzea úvod dávného příběhu. Část nálezů, která se nerozpadla, byla uložena na německé technice, po jejím zrušení po 2. světové válce do MZM.

     

    Martin Oliva podal i výklad nálezu: ústřední význam má lebka a části obou stehenních kostí staršího muže nesoucí jasné stopy kostního zánětu, lidově zvaného kostižer. Ten musel být vrozený, takže pohřbený muž po celý život trpěl značnými bolestmi. Právě z takových psychicky zkoušených jedinců se dle etnohistorických záznamů rekrutovali šamani čili osoby domněle schopné komunikace s duchy v zájmu svého společenství. Umožňuje jim to stav transu, navozený drogami, rytmem bubnování nebo právě bolestí. Pro to svědčí nalezené milodary: ohlazený konec sobího parohu je zřejmě paličkou na buben a dvě mezikruží z opuky jsou typickými šamanskými kruhy. Unikátní je sada kotoučků z mamutoviny, mamutích stoliček, kosti a kamene. Na pěti z nich jsou centrální důlky, rovněž na pěti jsou rýhy od středu k okraji, na dalších pak radiální rýžky na obvodu, většinou však sotva viditelné. Zjevně nejde o výzdobu, ale o pohlavní a kosmologickou (snad sluneční) symboliku na předmětech, které mohly sloužit jako čarovné nebo věštecké propriety.

    Slavnostní odhalení pamětní desky. Foto: archiv MZM

    Mezi nálezy je zvlášť pozoruhodná soška z mamutoviny, zachovaná třemi částmi: hlavou, trupem a levou rukou. Podobné sošky – loutky sloužily šamanům k různým performancím a jako lapače duchů. Značný soubor kostí největších zvířat, v místě pohřebiště šamana a kolekce dentálií, jejichž shromažďování muselo trvat roky, nasvědčuje, že nemuselo jít jen o hrob s milodary, mohl představovat též depozici posvátných a „liturgických“ předmětů, k nimž jakožto schraňované ostatky patřily i kosti mocného šamana. Radiokarbonové datování z oxfordské laboratoře obnáší 23.680±200 let před dneškem, a reálné stáří je ještě o 3 až 4 tisíce let vyšší. Ocitáme se tedy na sklonku éry lovců mamutů s kulturou zvanou gravettien (příp. pavlovien) a právě tento nález dovolil poodhalit taje jejich duchovního života, uzavřel výklad Oliva.

    S loutkou šamana. Foto: archiv MZM

    Realizace pamětní desky v místě nálezu je dílem sochařky Ireny Armutidisové. Ztvárňuje „šamanovu sošku“ považovanou za světový unikát: nejstarší loutku zachycující mužskou postavu. Moravské zemské muzeum tak iniciovalo upomínku na důležitý archeologický nález a jeden ze svých nejvýznamnějších sbírkových předmětů.


    Komentáře k článku: Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 28)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,