Novinky z Národního muzea (No. 5)
Národní muzeum v listopadu 2013 vydalo pod titulem Nina Jirsíková – Vzpomínky tanečnice autobiografii významné české meziválečné choreografky, tanečnice a kostýmní výtvarnice Niny Jirsíkové (1910 – 1978).

Nina Jirsíková. Ateliér Benda, 20.-30. léta XX. století. FOTO archiv Národní muzeum
Kurátorka divadelního oddělení Národního muzea, specializující se na taneční divadlo, Libuše Hronková editorsky zpracovala rukopis jejích pamětí, které jsou součástí pozůstalosti Niny Jirsíkové, uložené v muzeu pod přírůstkovým číslem H6p 15/79, přístupné badatelské veřejnosti. Světlo světa tak mohl spatřit text, který ukazuje Jirsíkové ideály, touhy, ale i svérázné názory na divadelní kolegy. Tedy komplikovanou duši talentované umělkyně v časech slávy i totálního ponížení.

Nina Jirsíková v revui Don Juan a Comp., Osvobozené divadlo, 1931. FOTO Press Photo Service
Nina Jirsíková tančila v nejvyhledávanějších zábavních podnicích 20. let minulého století, kde se potkávala s Karlem Hašlerem, Ferencem Futuristou, Eduardem Kohoutem, Jindřichem Plachtou a mnoha dalšími. Na konci této dekády přešla s tanečníkem a choreografem Joe Jenčíkem – jako jedna z jeho „girls“ – do Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha a ve 30. letech se pak zásadně podílela na tvorbě Déčka Emila Františka Buriana, to už nejen jako tanečnice, ale také jako choreografka a kostýmní výtvarnice.

Kostýmní návrh Bedřicha Feuersteina pro Jenčíkovy girls, Slaměný klobouk, Osvobozené divadlo, 1934, kresba Nina Jirsíková. Repro archiv Národního muzea
Za druhé světové války musela svést těžký zápas o život při svém věznění v nacistickém koncentračním táboře Ravensbrück. Zvítězila, avšak podobně jako celá řada jejích kolegů z avantgardy posléze musela splynout s jinou totalitou ničící svobodu lidské radosti a imaginace – tou komunistickou. Její vzpomínky tak čtenáři představí nejen svět umělecké bohémy, ale obecně osud člověka ve vypjatých historických epochách.
Vzpomínky jsou doplněny odbornými studiemi, v nichž Libuše Hronková, Marie Zdeňková a Josef Herman nastínili význam Niny Jirsíkové v historii českého tance a divadla.
Národní muzeum vydává společně se Vzpomínkami tanečnice obrazovou publikaci s názvem Ravensbrück, ve které je zveřejněno jednasedmdesát expresivních kreseb Niny Jirsíkové na téma „všední“ život v koncentračním táboře.

Kresba Niny Jirsíkové s názvem Šláfsaal, zachycující život v koncentračním táboře Ravensbrück. Repro archiv Národního muzea
Ve sborníku příspěvků z konference Společnost a kultura v českých zemích 1939 – 1949 pořádané Národním muzeem vyšla Libuši Hronkové též odborná studie Nina Jirsíková v divadle D41, která je dalším zajímavým pohledem na osobu a dílo této významné české umělkyně.

Nina Jirsíková, 70. léta. FOTO archiv
Za zmínku také určitě stojí, že vedle Niny Jirsíkové jsou ve fondech Divadelního oddělení Národního muzea uloženy také pozůstalosti jiných českých tanečníků a tanečnic: Miry Holzbachové (p. č. H6p 3/85), Augustina Bergera (p. č. H6p285/61, H6p63/64) a ještě nezpracovaný přírůstek pozůstalosti Heleny Štěpánkové (č. p. H6p2/77).
///
P. S.
V úterý 28. ledna se v Náprstkově muzeu bude konat slavnostní prezentace právě vydaných knih Niny Jirsíkové.
Komentáře k článku: Novinky z Národního muzea (No. 5)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)