Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kontext

    Nová vlna českého jazzu (No. 2)

    Bohatý příděl jazzových CD, které u nás vyšly v posledních letech, přináší mimořádně široký rozptyl stylový i generační. Zakladatelská generace, která nastupovala už v šedesátých letech, tu slaví postupně různě kulaté narozeniny.

    Karel Růžička (2. 6. 1940 v Praze). FOTO JINDŘICH HONZÍK

    Sedmdesátník Karel Růžička si se svým synem tenorsaxofonistou Růžičkou Jr., který přiletěl na krátkou návštěvu z New Yorku, zahrál v kostele sv. Michaela ve Vernéřovicích v rámci hudebního festivalu Za poklady Broumovska. Ukazuje to, kde všude dnes u nás jazz zaznívá – a podle aplausu na CD, které vyšlo 2010 na Radioservisu se tu sešlo obecenstvo poměrně početné a s věcí dobře obeznámené. Skutečná oslava Růžičkovy sedmdesátky na Pražském hradě 13. 5. 2009, pak vyšla 2010 na CD Multisonicu a zachycuje septet, v němž jsou zastoupeni i mladší partneři, vesměs Růžičkovi žáci z Ježkovy konservatoře.

    Jiří Stivín (23. listopadu 1942, Praha). FOTO archív

    Jiří Stivín svou pětašedesátku oslavil rovněž na Hradě s osmi hosty, s nimiž v různých obdobích hrával: mimo jiné i dvěma připomínkami dvoučlenného Tandemu s Rudolfem Daškem, který si v sedmdesátých letech vydobyl své místo v evropské špičce a jednou připomínkou své CD Inspiration by foklore (Multisonic 2008), nejúspěšnějšího alba našeho jazzu, které dosáhlo v jazzu nevídaného prodeje 90.000.

    Jana Koubková (31. října 1944 v Roztokách u Prahy). FOTO TOMÁŠ BOBROVNICZKÝ

    Jana Koubková vystoupila v roce 2009 se svým kvartetem na jazzovém festivalu v Poličce, pořádaném k poctě tamního rodáka Bohuslava Martinů. S doprovodným triem podstatně mladší generace to byl náznak životní síly, která se nedá potlačit. Prokázala ji i na dalším albu Mýdlové bubliny (Multisonic 2011), inspirovaném festivalem Jazz Otherwise v Lanškrouně: zase ukázka jazzových aktivit mimo hlavní střediska. To „otherwise“ se projevuje i doprovodem, který barví také oud, violoncello, zvonkohra, darbuka, shaker, rainstick, minimoog i elektronické nástroje pro laika exoticky znějících jmen jako Diamond Vocostring nebo Roland Juno Di. Janin hlas přitom může být zmnožen do vokální skupiny a pohybuje se mezi jazzem, téměř popovým mainstreamem nebo skoro-šansonovým recitativem, místy s téměř rapovým frázováním, nebo scatem. Široký výběr výrazových prostředků není v dnešním jazzu nikterak neobvyklý.

    Josef Vejvoda (13. července 1945, Praha). FOTO archiv Reduta Jazz klub

    Další – letos už sedmašedesátník – Josef Vejvoda se v posledních letech představuje spíše jako skladatel, jehož trio zvou často ke společnému provedení jeho skladeb symfonické orchestry. Samostatné album The Affinity (ARTA 2010) přináší jen skladby členů tria, jehož další členové jsou zhruba o 20 let mladší. Je to kultivovaná hudba, v níž převládají spíše jiné kvality, než jazzové napětí a výbušnost.

    Emil Viklický (23. listopadu 1948, Olomouc). FOTO archiv Bohemia piano

    Brzy čtyřiašedesátníkovi Emilu Viklickému vycházejí nová CD jeho stálého tria často v zahraničí. Záznam jeho vídeňského koncertu Live in Vienna, kde se trio zastavilo při návratu z Ameriky a musilo si na místě půjčovat nástroje za ty, které se mu ztratily při letecké dopravě, u nás vydal Cube Metier roku 2010. A chystá Viklickému další pořízené v Japonsku.

    Milan Svoboda (10. prosince 1951 v Praze). FOTO ONDŘEJ LITTERA

    Milana Svobodu šedesátka potkala loni 10. prosince. Před ní se však už objevilo CD s jeho stálým kvartetem Moment´s Notice (Radioservis 2010) a jubilantský koncert na Hradě byl zaznamenán na Multisonicu. Svoboda na něm vystoupil se sextetem mladších, ale zase ne zcela mladých partnerů. V programu převládaly mainstreamové standardy v jeho osobitých aranžmá.

    Špičkoví představitelé naší šedesátnické generace tedy nezahálejí a udržují si postavení, které získali už před listopadem. Jejich partneři jsou zpravidla o 10 nebo 20 mladší; spojení s těmi ještě mladšími je jen výjimkou. Ale změnu v našem jazzovém klimatu přinesla právě generace dnešních třicátníků: první, která mohla od svých začátků navazovat svobodné styky se světovým děním.

    O ní ale příště.


    Komentáře k článku: Nová vlna českého jazzu (No. 2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,