Divadelní noviny Aktuální vydání 11/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

11/2024

ročník 33
28. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kontext Zprávy

    Nominace na Cenu Marka Ravenhilla

    Cena Marka Ravenhilla, jejíž vznik již před třinácti lety iniciovalo Divadlo LETÍ, se pravidelně udílí za nejlepší inscenaci současné hry. Nezávislá porota složená z osmi odborníků tentokrát vybírala z přibližně 80 inscenací, přičemž do užší nominace se dostalo sedm z nich.

    Jedna z nominovaných inscenací. Dech v Meetfactory. Foto: archiv divadla

    Slavnostní vyhlášení vítěze se uskuteční 28. května 2023 v Divadle VILA Štvanice. Cena bude mít již tradičně podobu kožichu, jenž pro letošního výherce navrhne kostýmní výtvarnice Eva Jiřikovská, která vystudovala grafiku a výtvarnou výchovu na Masarykově univerzitě v Brně pod vedením ak. mal. Jana Vičara a v současné chvíli patří k nejvýraznějším výtvarníkům na českých jevištích. Její tvorbu lze vidět například na prknech pražského Národního divadla, Divadla Na zábradlí, Národního divadla v Brně a mnoha dalších.

    Posledním laureátem ceny (za roky 2020 a 2021) se stala inscenace Emil, čili o Háchovi Divadla D21 v režii Jakuba Vašíčka. Mezi další oceněné patří režiséři Dušan Pařízek, Daniela Špinar, Jiří Havelka, Ivan Krejčí, Martina Schlegelová, Adam Svozil, Martina Kinská, Mikoláš Tyc, David Šiktanc a Martin Františák.

    Divadlo LETÍ letos pokračuje v tradici započaté minulý rok, kdy v rámci předávání Ceny Marka Ravenhilla představilo i tvorbu nezávislého olomouckého Divadla na cucky. Nyní LETÍ zabrousilo za hranice České republiky a součástí večera bude představení hostující inscenace slovenského nezávislého Divadla Petra Mankoveckého Nikdy Navždy v režii Mariána Amslera. Inscenace pro pět herců ztvárňujících pět postav – stárnoucí herečku, terapeutku, mladou influencerku, pedagoga a osamělého muže. Lidi v různých  životních etapách, kteří hledají pokoj, ale místo toho zažívají zvláštní pocit vyhoření, ztráty celistvosti a konkrétnosti, jejich duše jsou zraněné a jizvy ne zcela zahojeny. Inscenační tým se ujme i slavnostního ceremoniálu.

    ///

    Inscenace nominované na Cenu Marka Ravenhilla za rok 2022:


    Národní divadlo Praha
    Otec hlídá dceru // Ondřej Novotný
    režie: Jan Frič

    V rámci autorské dílny Studio pro nové drama při pražském Národním divadle napsal Ondřej Novotný hloubavou hru o vztahu otce a dcery, o výzvách otcovství v časech přehodnocování patriarchálního modelu společnosti i o následné výměně rolí, kdy dospělé děti pečují o nemohoucí rodiče. Režisér Jan Frič text zinscenoval s pochopením pro jeho narativní formu i introvertní tón a na jevišti Nové scény neokázale zpřítomnil proud otcova vědomí, jeho duševní krajinu, aby ji posléze konfrontoval s vnitřním světem – teď už dospělé – dcery.
    Petra Zachatá

     

    Dejvické divadlo
    Fifty  // Petr Zelenka
    režie: Petra Zelenka

    Hra Petra Zelenky je na první pohled humornou skicou o krizi padesátníka. Ve skutečnosti se ale dotýká nejen krizí partnerských, profesního vyhoření či pocitu „blbé nálady“, ale řady současných problémů – od ekologické krize přes agresivitu dnešního světa až po aktuální politický kontext. V kongeniálním spojení skvěle napsaných dialogů, soustředěného režijního gesta a interpretačně sebejistého herectví (Ivana Trojana, Martina Myšičky, Veroniky Khek Kubařové a dalších) nabízí inscenace Dejvického divadla nevšední zážitek z humorně-skeptického až cynického glosování životních situací spojený s pronikavou sondou do lidských emocí, snů, tužeb, obav i smutků.
    Tatjana Lazorčáková

     

    Jihočeské divadlo
    Události // David Greig

    režie: Kasha Jandáčková

    Dramatický text z roku 2013, inspirovaný otřesnými činy Anderse Breivika, zachycuje fiktivní příběh farářky Claire, která přežila podobný útok na komunitní sbor a nyní se s touto traumatickou zkušeností snaží vyrovnat. Prostřednictvím hrdinky (výborná Dana Verzichová) tedy nahlížíme problém násilí v dnešní společnosti z různých stran. Originální dramatický tvar je psychologicky poutavou analýzou toho, co a proč se stalo. Zajímavý současný text je v souladu s moderním pojetím inscenace, která jeho poutavost umocňuje.

    Jana Soprová

     

    Divadlo Na zábradlí

    Discoland  // Petr Erbes, Boris Jedinák

    režie: Petr Erbes, Boris Jedinák

    Lákavé téma „devadesátek“ nahlédli tvůrci inscenace Petr Erbes a Boris Jedinák prizmatem dokumentárního divadla. Sesbírané rozhovory s pamětníky Jonákova podniku Discoland jsou jednak zajímavým svědectvím doby, jejich jevištní zpracování je navíc důkazem, že metoda verbatim má potenciál vyústit v hravou a zároveň emocionálně silnou výpověď. Inscenace Discoland je velkým příslibem budoucího směřování Divadla Na zábradlí.

    Marie Špalová

     Geisslers Hofcomoedianten
    27 //
    Luděk HorkýNatálie PreslováHelena Koblischková

    režie: Petr Hašek

    I když inscenace 27 na první i druhý dojem upoutá především prostorovým konceptem, hereckým nasazením a vůbec drivem pro Geisslers Hofcomoedianten typickým, základem pozoruhodné inscenace je pozoruhodná a chytrá hra. Je to opravdu počestné historické drama, které s dnešním nadhledem vypráví příběh bělohorské vzpoury, takže v něm čteme mnoho současných paralel.

    David Drozd

     Meetfactory Praha
    Dech // Matěj Samec
    režie: Natália Deáková

    „Co vidíš, když zavřeš oči?“ zazní v inscenaci Dech, zatímco vás obklopuje tma a vy si jen můžete představovat, co se na jevišti odehrává. Hru Matěje Samce pojala Natália Deáková jako intimní divadelně-rozhlasové zastavení, které svými minimalistickými prostředky podněcuje fantazii a inspiruje ke vzájemnému naslouchání. Zatímco u rozhlasové hry jsme většinou sami, Dech nám připomene, že člověk nemá žádný smysl, když je sám, a že někdy stačí jen poslouchat, když s námi někdo sdílí, co ho trápí.
    Lenka Veverková

     

    Depresivní děti touží po penězích
    Očistec si zaslouží každý // Jakub Čermák
    režie: Jakub Čermák

    Autor se neomezuje na odvážné konstatování skutečností prostřednictvím dobře cíleného nekorektního humoru. S využitím vynalézavých jevištních metafor staví osobnost Miloše Zemana a celé jeho groteskně děsivé politické milieu na hranici, která jako ostří nože odděluje lehkou satirickou provokaci od tragédie antického střihu. Hra nekompromisně proniká do nitra svých postav (Zemana, jeho rodiny, Jiřího Ovčáčka a dalších) a hledá v něm odpověď na to, proč vytvářejí na světě peklo. Inscenace před očima diváků modeluje různé tváře Miloše Zemana v herecky elastickém zpracování Zuzany Bydžovské, aby vnitřní tvář proruského a pročínského prezidenta nekompromisně konfrontovala s emocionálně naléhavými úvahami o hodnotě lidského života. Života, který žijeme my sami, ale i toho, který žijí nebo by mohli žít lidé, jež svými činy ovlivňujeme. A o jeho hodnotě, která je v každé kultuře vnímána jinak, bez ohledu na globalizaci.
    Luděk Horký

    • Autor:
    • Publikováno: 9. května 2023

    Komentáře k článku: Nominace na Cenu Marka Ravenhilla

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,