Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Nikdy jsem Jima nepraštil

    Do baru, v němž jsem seděl, přišli a mluvili o tom, jak jsem kdysi v jakémsi klubu dal pěstí Jimovi Čertovi za to, že byl udavačem.

    Nikdy jsem Jima nepraštil. Nevím, jak vznikají podobné fámy. Ostatně, jak říkají latiníci – fama crescit eundo (pověst nabývá sama sebou). Přesto chci a musím znovu zdůraznit, že je Jim Čert můj přítel, stejně Žluťák (Josef Hrubý) je můj přítel, Joska Skalník je můj přítel. Každý z nich pro naši zemi udělal mnoho. Kdo se odvažuje soudit?

    Má je pomsta, pravil Pán. Vy, kteří jste se v životě nezmohli na nic, chtěli byste žít se svědomím zatíženým tak, jak je má obtěžkané Jim, Žluťák, Joska?

    Nechtěli. Držte hubu. A dobře vám tak.

    V témže nočním baru, než přišli ti chytráci, jsem napsal:

    Za barem před barem

    Víš kolik je lidského neštěstí?

    Kolik vyslechnou jenom barmani
    za barem

    v enklávě počasí klidného za barem

    zatímco venku vítr i vichr sviští

    Holenku

    barmani vyslechnou i příhody

    o lidském štěstí

    vždyť zákazníci náhodní

    jim lžou

    a jejich lži barmani netečně vyslechnou

    Ivan Magor Jirous


    Komentáře k článku: Nikdy jsem Jima nepraštil

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,