Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Nemajetnické světy kultur (No. 3)

    Byl-li cílem letošního Půlměsíce pokus o poznání různých podob arabského divadla, pak nemohlo být na závěrečný den vybráno lepší dílo než komorní hra alžírského autora Slimana Benaïsse nesoucí název Proroci bez boha.

    Slimane Benaïssa. FOTO archiv

    Slimane Benaïssa. FOTO archiv

    Z francouzského originálu Les Prophètes sans Dieu text přeložila Lenka Jelenová a v režii Lucie Málkové se prorockých úloh Mojžíše a Ježíše v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí ujali Jan Holík a Michal Dalecký. Třetí herec – Jiří Kniha – z pochopitelných důvodů nemohl zosobňovat Mohameda, a nezbylo mu, než aby se v roli autora hry snažil přiblížit alespoň náhled třetího z proroků na zásadní otázky, jež byly vzneseny v průběhu dialogu zakladatelů abrahámovských věrouk.

    Právě prvek reflexe celé hry, spočívající ve snaze autora jako jednoho z diskutujících poradit si se zobrazením Mohameda a dále se svéráznými názory dvou přítomných proroků, nabídl hrací pole k mnohovrstevnaté hře přirozených, autorsky originálních úvah o soužití příslušníků jednotlivých vyznání. I když vycházely ze základních otázek po původu náboženských válek a sporů, byly dováděny do důmyslně vybroušených myšlenek založených na narážkách na obecně povědomé rysy jednotlivých proroků a jejich obcí. V replikách proroků se prolínaly odkazy na náhledy příslušného učení, na sebe samé i na sebe navzájem se spontánními myšlenkovými pochody přirozeně uvažujících lidí, jež z náboženských hrdinů činily lidsky uchopitelné osoby. Aniž by je však zesměšňovaly nebo snižovaly jejich význam.

    Nad-prophetes-sans-dieu-slimane-benaissa-cover

    Hra se nesnaží působit jako hlubokomyslné filosoficko-náboženské dílo, ale i přes nadhled a laskavě nekonvenční humor není důvodu ji za ně nepovažovat.

    Autor je student arabistiky FF UK


    Komentáře k článku: Nemajetnické světy kultur (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,