Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Někdo to rád Hor(ác)ké

    Když do českých vod šplouchla porevolučně vzedmutá vlna muzikálu, svlažila jak divadla muzikálová a operetní, tak i činoherní scény, z nichž v některých už neoschla. Patří mezi ně i Horácké divadlo v Jihlavě, jež má na svém kontě řadu muzikálových inscenací.

    Někdo to rád horké (Sugar)

    Hvězda večera Richard Vokůrka jako krásná Dafné tančí s Milanem Šindelářem – Sirem Osgoodem FOTO LEOŠ SKOKAN

    Z posledních let třeba Hello, Doly!, Zpívání v dešti, Muže z La Manchy, My Fair Lady anebo Šumaře na střeše. Na začátku této sezony k nim soubor přidal Sugar, muzikál podle slavného filmu Někdo to rád horké režiséra Billyho Wildera.

    Příběh dvou chicagských muzikantů, které krize a snaha zachránit si život před partou gangsterů přivedou do řad dívčí kapely, je téměř zaručeným diváckým trhákem. Muže převlékající se za ženy mají diváci ostatně vždycky v oblibě. Samotný vtip převleku ale úspěch Sugar nezaručí a troufnout si na ni může jen soubor, který má „svého“ Jacka Lemmona a Tonyho Curtise pro oba muzikanty, jakož i Marylin Monroe pro roli titulní.

    Jihlavský soubor je má a s nimi i řadu kvalitních představitelů pro další role.

    A co víc – režisérka Kateřina Dušková dokáže vytěžit z činoherních i muzikálových schopností souboru inscenaci s příjemně lehkou nadsázkou a rychlými střihy situací. A tak jihlavský gang Psího dečky místo střílení přiznaně stepuje (pod vedením bosse Zdeňka Stejskala velice dobře!), Jazz Hot Holky zpívají a tančí s nástroji v rukou a vypadají při tom sexy, patřičně sešlí milionáři promění stařecká chodítka mávnutím ruky v nástroje své nápadité mužské sebeprezentace a často zdlouhavé závěrečné vysvětlování proměny Joeho v Josefínu se odehraje vtipným střihem před okénkem Wellness Boye, který nepodbízivými reakcemi podtrhne komiku zkratkovitých situací ve stylu němé grotesky. Ondřej Šípek tuto příležitost nepromarní, stejně jako řadu svých dalších „boyů“, které během představení vystřídá.

    Pro postavy Joea/Josefíny a Jerryho/Dafné má jihlavský soubor výborné představitele v Jakubu Škrdlovi a Richardu Vokůrkovi. Oba nadstandardně zpívají i tančí, mají smysl pro komiku, jsou sehraní a na druhé straně patřičně typově odlišení, stejně jako jejich dámské verze – Škrdlova mužatská Josefína s černou parukou je zdařilejší než jeho poněkud mdlý milionář, ovšem sváděcí scéna Joea a Sugar na jachtě vtipem nestrádá.

    Hvězdou večera je Richard Vokůrka coby plavovlasá, vysoká a štíhlá krasavice Dafné, která/ý je natolik žensky sugestivní, že Sir Osgood Fieldeing (výborný Milan Šindelář) jejímu/ho sex-appealu prostě nemůže odolat. Jejich vášnivé tango je vrcholem večera. A z roviny pouhé parodie z ničeho nic nabude jejich vztah na tragikomedii, díky Vokůrkově skvěle ztvárněné následující scéně, kdy není jasné, zda víc touží jeho Dafné po manželství, anebo Jerry po zajištěném postavení. V každém případě vychází návrat ke skutečné identitě Jerryho jako škaredé probuzení z krátkého opojného snu blízkého fantaziím Sugar.

    Vedle této dvojice má nová jihlavská posila Lucie Ingrová docela těžké vydobýt si pro svou Sugar patřičný prostor. Ze všeho nejvíc se jí daří zahrát hodnou holku, která si beznadějně packá vlastní život, žitý podle omylného vzoru filmových idolů. Pro Sugar má i bonus pohledné blondýnky a slušnou schopnost zpěvu.

    Co se zpěvu a pohybu týče, obstojí více méně všichni, ať už jsou to Hot Holky, Gangsteři, Milionáři, anebo Sladká Sue Anny Bazgerové. Muzikál Někdo to rád horké zvládli v Jihlavě v podmínkách činoherního souboru rozhodně nadprůměrně. A domácí publikum to dokáže ocenit. Vyprodané a spokojeně aplaudující hlediště sobotní, zhruba třicáté reprízy, toho bylo výmluvným důkazem. A o to přece při muzikálových inscenacích jde.

    Horácké divadlo Jihlava – Peter Stone, Jule Styne, Bob Merrill: Někdo to rád horké (Sugar). Překlad Jiří Josek, režie Kateřina Dušková, scéna Pavel Kocych, kostýmy Kristina Matre Křížová, hudební nastudování Lubomír Šrubař, chorografie Vladimíra Čapková, Marta Dřímal Ondráč­ková, Lucie Mertová Poláčková, Zdeněk Stejskal (stepařská čísla). Premiéra 13. září 2014. (Psáno z reprízy 25. dubna 2015.)


    Komentáře k článku: Někdo to rád Hor(ác)ké

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,