Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 25
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Nedostatek fantazie ohrožuje!

    Věděli jste, že v  podzemních prostorách Národního divadla žijí zlí vlkodlaci, krásné elfky a  žabáci? Výzkumný tým to  počátkem ledna prozradil  zástupcům tisku.

    Bájné bytosti byly v našem světě ohroženy kvůli nedostatku lidské fantazie. Snímek archiv

    Stalo se tak na tiskové konferenci k připravované rodinné opeře Čarokraj, která bude mít premiéru 14. ledna. Dílo mladého skladatele a dirigenta Marka Ivanoviće, scénáristy Ivana Arsenjeva a režiséra Petra Formana je volně inspirováno knížkou anglického spisovatele Geralda Durrella Mluvící balík.

    Na piazzettě ND se shromáždilo asi třicet novinářů. S megafonem u úst nás vítá šéfdramaturg opery Ondřej Hučín a spolu s vedoucím PR opery Jaromírem Pavlíkem nás vede k jednomu z technických vchodů do divadla. Trochu to připomíná čekání na vozíčky do strašidelného zámku.

    Vzápětí se ukáže, že tato představa není tak úplně od věci. Přede mnou se objeví veliká klec na točně s kolejnicemi a kvákáním mě přivítá jeden ze dvou přítomných žabáků, zatímco druhý mě postrčí ke dvěma řadám židlí narovnaných v kleci. Klec má pletivo vzadu a na bocích, zepředu je volná – jedná se vlastně o takové mobilní hlediště. Když se všichni usadíme, udílí nám Ondřej Hučín užitečné rady – například abychom po cestě nevystrkovali žádné části těla z klece ven. Pak už se klec začne otáčet a zajíždí do vrat. Doprovází nás jen dva žabáci, kteří v poslední chvíli naskočí. Vrata se zavřou a klec sjíždí dolů.

    Zde už čeká náš průvodce Ondřej Hučín s megafonem a vysvětluje, že se právě nacházíme na hranicích Mytologie, česky Čarokraje, odkud se za pár okamžiků vrátí badatelský tým provádějící výzkum tamních bytostí. Před námi pomalu korzují elfí ženy a zpoza rohu vyskočí dva vlkodlaci, kteří táhnou další klec. Obě klece nyní stojí přímo proti sobě, ocitáme se tváří v tvář výzkumnému týmu. Než si jej ale stačíme prohlédnout, badatelé odjíždí až na opačný konec haly. V dálce a v blikajícím světle jejich tváře nerozeznáme. Dorozumíváme se megafony – na tuto vzdálenost se ukazují jako nezbytné, protože co chvíli vyráží ze sebe roztodivné zvuky některá z tajemných bytostí, které se nyní pohybují v prostoru mezi klecemi.

    Zjistili jsme, že tyto postavy skutečně existují. Snímek archiv

    Začíná tisková konference. Nový šéf opery Rok Rappl, který se právě vrátil ze své první inspekční cesty do Čarokraje, přeje všem viditelným i neviditelným bytostem rok plný fantazie. Jeho předchůdce Jiří Heřman hovoří o inspiraci projektu podivuhodnými zvuky i bytostmi, které se v divadle od jeho nástupu objevovaly. Režisér Petr Forman informuje o slavnosti Čarokraje, která se koná jednou za padesát let. Právě při této příležitosti bude veřejnosti tajemná říše zpřístupněna. Stane se tak několikrát – poprvé právě 14. ledna. Sbormistr Martin Buchta vypráví o své první zkušenosti s prací s mytologickými zvířaty a skladatel Marko Ivanović podává výklad ke své hudbě. Při komponování prý postupoval podobně jako Leoš Janáček, snažil se vysledovat, jakým způsobem se mezi sebou bytosti z Čarokraje dorozumívají, a pak jejich řeč zaznamenal do not, přičemž zjistil, že jejich řeč je velmi podobná našemu zpěvu. Badatelský tým doplňují: libretista a dramaturg Ivan Arsenjev, výtvarnice Andrea Sodomková, choreografka Veronika Švábová, světelný designér Dáda Němeček a výtvarník Matěj Forman.

    Cestu do Čarokraje řídí režisér Petr Forman. Snímek  archiv ND

    Dozvídáme se mimo jiné, proč byla říše Mytologie založena – bájné bytosti byly v našem světě ohroženy kvůli nedostatku lidské fantazie, a proto musela být zřízena jakási rezervace, do níž se tyto bytosti uchýlily. Čas vyměřený pro naše setkání však vypršel, klec s tvůrci se k nám znovu přibližuje, ještě jednou máme možnost pohlédnout badatelům do obličeje a pak už jejich klec zajíždí za stěnu.

    Cesta zpět se již odehrává zcela všedním způsobem, po schodech nahoru přes provozní budovu Národního divadla. Škoda, že se návrat do civilizace neodehrál stejnou cestou jako jízda k hranicím Čarokraje, tedy v kleci až k východu. Přesto je nutné ocenit, jakou porci kreativity tvůrci vynaložili na zorganizování „obyčejné“ tiskové konference. Věřím, že stejně nevšedními nápady bude oplývat i samotná inscenace…


    Komentáře k článku: Nedostatek fantazie ohrožuje!

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,