Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2019

ročník 28
10. 12.–23. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Sukně příliš široké pro jakékoli vztahy

    Hru Christophera Hamptona Nebezpečné vztahy, inspirovanou Laclosovým románem „v dopisech“ Nebezpečné známosti, proslavily mnohé inscenace i filmové verze. Stále přitažlivé téma o extrémně vybičovaném souboji pohlaví, v němž prostopášní hrdinové zneužívají bytosti mnohem nevinnější, přiblížili v hlavních partech markýzy de Merteuil a vikomta de Valmont svého času Jana Hlaváčová s Františkem Němcem v Národním divadle či Ivana Chýlková a Ondřej Sokol v Činoherním klubu. Za těmito nezpochybnitelnými kreacemi nezaostaly ani výkony Kamily Sedlárové a Jiřího Zapletala z hradeckého Klicperova divadla.

    V popředí Cecilie (Eva Radilová) a trochu hysterický Valmont (Jakub Dostál) FOTO ANTON PSHEMETS’KYY

    Nyní můžeme souboj markýzy s vikomtem zhlédnout v Mostě, inscenaci režijně připravil Pavel Ondruch. Tvůrci by neměli uhýbat před náročnými úkoly, nicméně o uměleckém účinku této statické podívané lze mít pochybnosti. Na elegantní, ale v zásadě k jakémukoli jinému textu aplikovatelné „abstraktní“ scéně Michala Syrového jsou umístěny čtyři čtvercové pohovky, dokola – s dostatkem prostoru pro pohyb herců – obkrouženy šesticí konstrukcí s reflektory. Občas se trochu spustí lustr, pak zase vyjede nahoru, jeviště zahalí náladotvorný dým. Kostýmy Zuzany Mazáčové zato nešetří na evokaci rokoka, sukně dam se rozprostírají víc než doširoka, takže se postavy k sobě téměř nemohou přiblížit. To, žel, charakterizuje i povahu „nebezpečných“ vztahů, které by měli adekvátně zprostředkovávat herci. Markýza Ivany Zajáčkové chladný odstup intrikánky plní tak důsledně, že z ní netryská pražádná démoničnost, protagonistka trpí navíc deklamačními problémy. Hampton přitom „dodal“ text jiskřivě konverzační. Poněkud přirozeněji své věty moduluje Valmont Jakuba Dostála, jeho nevyrovnaný výkon ovšem nabízí spíš hysterického chlapáka než rafinovaného libertina. U obou hlavních představitelů jsem zatrnul vždy, když se usilovně rozesmáli. „Čest praporu“ zachraňuje Zita Benešová v partu paní de Tourvel (a také zkušená Regina Razovová v menší roli paní de Rosemonde), vývoj citu k Valmontovi interpretuje důvěryhodně a v přirozené hlasové poloze, což jsem při sledování inscenace shledával velmi úlevným. Rytíř Danceny Ondřeje Dvořáka je stylizován jako pikantní zženštilý floutek, také proto vyznívá nepřesvědčivě rozpačitým popocházením přerušovaný šermířský souboj, při němž mladíček probodne Valmonta. Zvukovou dynamiku do jevištního dění vnášejí fortissimo reprodukované ukázky barokní hudby, vypjaté vokály často nastupují v okamžicích, kdy se na jevišti před pohasnutím světel schyluje k erotické akci. A ojediněle se z celkového stylu podívané, která by se dala také klasifikovat jako výtvarná instalace, „utrhne“ překvapivý výjev, třeba když markýza uštědří nerozvinutým vějířem Dancenymu pár ran na zadek.

    Nepodezírám inscenační tým z nedostatečné přípravy či provozního šlendriánu, úsilí bylo patrné, nepřerostlo však v kýžený umělecký úspěch.

    stské divadlo v Mostě – Christopher Hampton: Nebezpečné vztahy. Překlad Vladimíra a Ladislav Smočkovi. Režie Pavel Ondruch, dramaturgie Zdeněk Janál, scéna Michal Syrový, kostýmy Zuzana Mazáčová, šerm Vlastimil Lukeš. Premiéra 21. dubna 2017. (Psáno z reprízy 31. května 2017.)

    • Autor:
    • Publikováno: 26. června 2017

    Komentáře k článku: Sukně příliš široké pro jakékoli vztahy

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,