Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Natálie Řehořová

    (30. 5. 1989, Praha) Herečka. Vystudovala Pražskou konzervatoř, obor hudebně-dramatický u pedagogů Apoleny Veldové a Jana Novotného. Začínala v Divadle Na zábradlí, pak zakotvila v Klicperově divadle v Hradci Králové. Od roku 2017 je členkou Švandova divadla. Má kapelu Alo Trio, kde zpívá (texty jim píše Vlastimil Třešňák). Každoročně pořádá Bazárek s oblečením od hereček. Výtěžek putuje organizaci Lékaři bez hranic.

    Co vás přivedlo k divadlu

    Touha se předvést, projevit.

    Největší divadelní/umělecký zážitek

    Roots na Jatkách, Regulace intimity souboru 11:55, Platonov na Zábradlí. Film Divoká stvoření jižních krajin. Po jeho zhlédnutí jsem nevěděla, kde ve svém životě navázat. Čtyři dohody od Duška. Zkoušení a hraní v inscenaci Cantos v režii Miroslava Bambuška na Zábradlí.

    Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste ráda zašla na kus řeči

    Zašla bych na pivo se Sarah Kane, na procházku s Václavem Havlem a objala bych Meryl Streep. A u toho by vyprávěl Jack Nicholson. A taky chci zase vídat Třešňáka!

    Hra/námět, který vás přitahuje a který byste chtěla zpracovat

    Momentálně v hlavě pracuji na autorském představení. Zraje to ve mně dlouho. Jen já o sobě. Zpověď. Jaká jsem. Název: Co jste o mně nikdy nechtěli vědět a ani jste se nechtěli zeptat.

    Umělecké disciplíny, žánry či formy (výtvarné, literatura, film, divadlo, hudba…), které máte ráda a kterým se naopak vyhýbáte a proč

    Ano, umění je pro mě nezbytné, leč největší fascinaci a mír zažívám v přírodě. Ta nikdy nepřestane udivovat. Její síla. Chůze v ní mě mnohdy zachránila.

    Historická či současná osobnost, divadelní/filmová/literární či reálná postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená

    Maryša, jelikož je to silná žena. A Jiří Kylián. Když jsem byla malá, měla jsem jeho fotku nalepenou na palandě. Dodnes nikdo neví proč. Vážím si všech lidí, co ve svém oboru něco dokázali a ještě u toho zůstali normální a fajn lidi.

    Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete

    Obdivuji svého bígla Edu von Popelnic. Maminka ho našla v kontejneru. Vzala jsem si ho a je to božan. A nejvíc se obdivuji planetě Zemi, páč furt drží, i když se k ní lidé chovají, jako by jim patřila, jako že je to navždycky.

    Etické či jiné hranice, za které byste nešla

    Jsem dost otrlá, ale rozhodně bych nešla do věci, která záměrně a beze smyslu uráží druhé. Taky nikdy nepůjdu do politiky. A do porna.

    Umělecký/divadelní sen

    Nevyhasnout. Pracovat s lidmi, co mě chtějí posouvat jako herečku i jako člověka. Nepřestat blbnout.

    Kým/čím byste byla, kdybyste se nevěnovala divadlu/umění

    Učitelka. Miluju děti. Nebo něco s jídlem. Miluju jídlo.

    Plus: Zajímá vás umělecká kritika?

    Za kousek pochvaly šla bych světa kraj… Kritika je důležitá, když vám konstruktivně ukáže něco, co nevidíte. Ale největší kritiku vnímám od svých blízkých, co znají vývoj mé práce, mé limity a mé kvality…

    • Autor:
    • Publikováno: 24. června 2019

    Komentáře k článku: Natálie Řehořová

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,