Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Náš přítel I. O.

    Když jsem nastoupil do brněnské Zpěvohry, byl už dávno „pan doktor“ Ivo Osolsobě jejím dramaturgem. Brzy jsem mu ovšem směl – podobně jako většina ostatních – říkat Ivo, či spíše po moravsku Ivoši. Na oficiality a tituly si nepotrpěl.

    FOTO archiv

    Vyhledával pro nás pestrý repertoár, z Ameriky přivážel klasické muzikály, některé sám přeložil, takže jsme jich pár uváděli i v československé premiéře. Tak mě vyzval i k první naši spolupráci na Frimlově Firefly /Světluška/. Vymyslel s humorem jemu vlastním pseudonym autorů libreta Zacharias O´Haroll, za kterým se skrývala čtveřice Osolsobě, Havlů, Roll a já. Po letech jsem se podílel i na jeho překladu muzikálů Sweet Charity a South Pacific. Přál také domácím autorům, i těm začínajícím, takže jsem i já dostal několik příležitostí. Nevím, jak by dopadly bez jeho dramaturgických rad a zkušeností.

    Měl spoustu zajímavých přátel, navštěvoval často O. Nového nebo F. Kožíka. Když v jeho „dramaturgovně“ debatovali třeba Z. Petr nebo I. T. Havlů, tak jsem těm moudrým pánům jen tiše naslouchal. Zajížděli jsme také na Slovensko u příležitosti  Setkání mladých HZD, i když už jsme tak mladí nebyli. Konala se  v Prešově a Ivo se tu setkával rád s dalšími „mladými“, jako byl Jáno Šilan či bratislavští Dalo Heger nebo dirigent Zdenek Macháček. I v USA se seznámil s mnoha známými osobnostmi z muzikálové branže, namátkou vzpomenu Harolda Prince.

    I když měl Ivo všedivadelní hluboké znalosti a rozhled, nedal na operetu a opereťáky dopustit. Také se nikdy nesmířil s tím, že po 120ti letech přestal samostatný zpěvoherní soubor v ND Brno existovat. Ani v důchodu jsme neztratili kontakt. Ivo pravidelně docházel na pondělní setkání přátel z různých oblastí kumštu, kam chodili výtvarníci, herci, dirigenti, dramaturgové, autoři her Večerního Brna a další. Debatovalo a debatuje se tu o všem možném. A také vzpomíná na ty, kteří nás postupem času opouštěli. Teď se k nim přidal i náš přítel Ivo. Nemusím snad ani dodávat, že na něho budeme vděčně a pořád vzpomínat také! A vím,že i spousta divadelníků…


    Komentáře k článku: Náš přítel I. O.

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,