Nu, je to především moje chyba…
Nu, je to především moje chyba, že dodávám sloupek do Divadelek nějaký čas po poslední chvíli. Grafici už mají číslo v podstatě zalomené, já se tam nějak vejdu, nebo ne. Minulé číslo jsem kupodivu dodal text delší, takže ho museli ukončit předčasně – a poslední čtyři řádky nedávají smysl bez souvislosti s následujícím (čímž ovšem nechci tvrdit, že moje texty nějaký smysl dávají).
Napsal jsem to v nonstopu na Smíchově, když Oáza již byla zavřená. Vzpomněl jsem na Kuběnu, který kdysi v Brně na autorském večeru pravil na adresu Pavla Řezníčka opovržlivě zhruba toto: Tady vidíte rozdíl mezi básníkem inspirovaným pivem a básníkem inspirovaným vínem. Na vysvětlenou dodávám, že já byl inspirován nejen pivem, ale i tequilou.
Tak by to totiž mělo být:
na peci aby seděl plivník
a zlověstně se usmíval
řídkými zuby v zobáku
na nichž ulpělá zrníčka máku
černě by se skvěla
Avšak
realita je jiná
nevysypaný popelník
v něm vajgly
dřez plný nádobí zatuchlý
Má milá na kraji záhuby
kde jsi
kde jsi ty
Komentáře k článku: Nu, je to především moje chyba…
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
