Divadelní noviny Aktuální vydání 10/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

10/2024

ročník 33
14. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    Mým čtenářům! (No. 3)

    Čas se nám pomalu, ale jistě krátí. Čas našeho bytí, čas našeho studia, čas našeho letošního festivalu. Bez větších komplikací plyne den za dnem a Brno je plné nadšených studentů, kteří si předvádějí své umy.

    Nejen divadlem živ je člověk a tak se krom setkávání ve vesměs vyprodaných hledištích setkávají účastníci na každovečerních tanečních párty v různých brněnských klubech. Doufejme, že jim toto nadšení vydrží po celou dobu festivalu a dříve plná představení s postupujícím časem nezačnou být poloprázdná.

    Ryby na suchu

    Včera se nám dvakrát představila ruská studentka z Saint-Petersburg State Theatre Arts Academy Karina Medveděva s výtvarně zajímavě podaným monodramatem Médea (režie Jekatěrina Khanzhorova). Odpoledne pak rovněž dvakrát roztančili jeviště HaDivadla studenti z filipínské De La Sallle – College of Saint Benilde s dokumentárním pohybovým představením REPLEKSYON (režie a choreografie Christiane Crame). Tento poměrně střídmý program završila velká Meetingpoint party v klubu Fléda. V offprogramu festivalu se představila dvě monodramata o velkých literárních ženách, obě z hostitelské DiFa JAMU. Prvním z nich byla Grušenka v režii Lukáše Kopeckého a druhou Ofélie. Divák se bohužel v této textové koláži, kdy je prostor pro rozehrávání situací herečce ulehčen vstupováním do více postav, ve které není dostatečně čitelný děj a svéhlavě si pohrává s časem i prostorem, často ztrácí, všímá si spíše situačních vtipů a nezamýšlí se nad hlubšími motivacemi. Režisérka Barbora Herčíková se snažila pokulhávající temporytmus inscenace zachránit alespoň použitím zvuků neustále kapající vody ze dvou nemocničních kapaček do plechových kyblíků. Tento zajímavý nápad nikam negraduje a spíše začne běžnému divákovi lézt na nervy. Herečka Lucie Končoková se představuje ve skvělé formě. Bohužel však nenachází v příběhu žádné osobní téma, se kterým by se mohla ztotožnit, a tak se pouze jako ryba na suchu plácá ve zcela nereálné stylizované postavě.

    Wake up!

    Dneska nás čeká zcela nejnabitější a nejpestřejší program, takže doporučuji se rychle probudit po veselé noční párty, dát si rychlou kávu nebo energetický nápoj a vyrazit do divadla!


    Komentáře k článku: Mým čtenářům! (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,