Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Musíme si pomáhat – i v muzikálu

    Tématem autorské dvojice Hřebejk–Jarchovský bývá pozoruhodná vlastnost české duše: přizpůsobivost povýšená na princip neokázalé statečnosti. Pro někoho dráždivá podbízivost, pro jiné potvrzení, že se tak v Evropě žít dá. Je skoro s podivem, že jeden z jejich nejúspěšnějších opusů – Musíme si pomáhat z roku 2000 – se na jevišti ocitá teprve podruhé, a to v Západočeském divadle v Chebu. Dokonce jako muzikál.

    Manžele Čížkovy hrají Pavla Janiššová a Jiří Švec, kolaboranta Horsta Prohasku Daniel Mišák (uprostřed) FOTO ARCHIV ZČD V CHEBU

    Dílo oceněné pěti Českými lvy (nejlepší film, scénář, režie, herci Polívka a Šišková) sklízelo velký úspěch i ve světě: probojovalo se mezi pětici snímků nominovaných na Oscara za nejlepší zahraniční film. Hřebejkova scénická verze v Divadle Na Jezerce z roku 2010 v pozměněném hereckém obsazení, kritikou povšimnutá jen málo, téma ještě zpřesnila a vlastně odstartovala cestu Hrušínského scény mezi soukromé kulturní domy s nejpromyšlenější dramaturgií. Navzdory setrvalému nezájmu státu se soustavněji a zodpovědněji tvorbou takových divadel zabývat.

    Pro muzikálovou verzi původní scénář Petra Jarchovského přepracovali režisér Zdeněk Bartoš s dramaturgyní Petrou Richter Kohutovou. Měl jsem obavy, jak si dvojice poradí s nutným zhutněním košatého příběhu s různorodými portréty zástupců rasových, národnostních a společenských vrstev nevlídného času protektorátu, ty ale záhy rozptýlily takřka na dřeň vypreparované dialogy a také hudební part Jindřicha Volfa a Matěje Kroupy.

    V činoherních souborech troufajících si na muzikálovou torturu tvůrci rezignují nejprve na náročnější choreografii. To se v Chebu potvrdilo, jakkoli Ivana Dukić, znalá dispozic souboru (loňský úspěch Kdyby tisíc klarinetů), přistoupila na jednoduchost a menší náročnost tanečních čísel ve prospěch ostatních komponent, lépe akcentujících charakteristiky figur příběhu.

    Nenaplnila se naštěstí obava druhá, že proklamace žánru se promění v český písničkál, proslulý touž úlevou z profesionálních nároků. Naopak – hudební part posadili autoři hudby do poloh ctižádostivějších. Za živého doprovodu Big Bandu Karlovy Vary vyniká v muzikálním projevu Pavla Janiššová, jejíž sestra Zuzana s korepetitorkou Irenou Žídkovou dostaly ze zpívajících herců to nejlepší. Příznakem hudební části Musíme si pomáhat je žánrová a rytmická různorodost: od brechtovsko-weillovského kupletu až po šanson. Za všech sedmnáct čísel Tango z východní fronty, Konfiskační blues, Bezúhonný loajální výraz, Pochod slušných lidí či Klepla pepka Kepkeho.

    Složitý propletenec vztahů a osudů směřující k naplnění maximy z titulu, ať jsme malí Češi, Židi, maloměšťáci, kolaboranti, náckové, nemůže být jiný než ve filmové předloze. Ale oním velkým scenáristickým zhutněním jako by postavy získaly ještě výraznější kontury (to se ostatně ukázalo už na Jezerce). Také herecky dominuje Pavla Janiššová v roli Marie Čížkové, jež se stala živým obrazem údělu ženy přinucené okolnostmi bořit zažité konvence o fungování měšťanské rodiny v politicky a mravně vyhrocené epoše. Její protiváhou je k říši loajální, ovšem nikoli kolaborující Horst Prohaska Daniela Mišáka, zástupce občanské vrstvy přežívající každý režim a naplňující moudrost: Němec věří, že situace je vážná, nikoli však zoufalá, Čech ví, že situace je zoufalá, nikoli však vážná. Jan Hanny Firla jako skrývající se David Wiener i Jiří Švec v roli „svatého“ Josefa Čížka, až po to Mariino „neposkvrněné“ početí, odvedli typový standard přispívající ke kvalitě celku hodného divácké pozornosti.

    Západočeské divadlo v Chebu – Petr Jarchovský, Zdeněk Bartoš, Matěj Kroupa, Jindřich Volf: Musíme si pomáhat. Libreto, texty písní, režie Zdeněk Bartoš, libreto, dramaturgie Petra Richter Kohutová, hudba, instrumentace, aranžmá, nastudování Jindřich Volf a Matěj Kroupa, scéna Jozef Hugo Čačko, kostýmy Adriana Černá, choreografie Ivana Dukić, korepetice Irena Žídková. Česká premiéra 1. dubna 2023 (psáno z reprízy 4. dubna).


    Komentáře k článku: Musíme si pomáhat – i v muzikálu

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,