Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 928)

    Jsou prázdniny, večer a hic. Káznice, co pamatuje doby mocnářství, je za rohem. Kde se couráte, budou začínat, volá múza. Vstupujeme do nevzhledné ratejny. S viditelnými rozpaky hledají svátečně odění diváci místa k usednutí.

    Na měsíční planinu přichází bělovousý básník. Do mrazivého ticha čte řezavým hlasem: Noc byla tenkrát bezmála a Úpa rozvodněna. Volal jsem do tmy jejich jména, dvě krásná jména, zoufalá.                     

    Viktorka se směje, Barunka též. Tančí. Paní Božena v šatu měštky usedá na lavici: Smát se a tancovat, vše mi bylo jedno, jen když jsem tancovala.

    Tanec se mísí s verši básníka.

    Do děje vstupuje uhrančivý černý myslivec. Foto Ladislav Polák

    Do děje vstupuje uhrančivý černý myslivec, jehož setnina prochází vsí. Zní věta paní Boženy: Veselá jsem byla, skotačivá, na stromy jsem lezla…

    Viktorčin smích se stává bláznivým, svíjení těla tancem šílené. Myslivcovy stíny se vrývají do cihlových stěn.

    Myslela jsem, že v lásce k muži najdu ukojení všech svých tužeb… Foto Ladislav Polák

    Myslela jsem, že v lásce k muži najdu ukojení všech svých tužeb, že se budu cítit naplněná, mluví do ticha Božena Němcová.

    Herold hlasem řezavým pláče pro Viktorku: Jde každému smrt mlčky vstříc, nemilosrdná pilná žnečka. Neodpočine, neposečká a jde zas dál jakoby nic.

    Jde každému smrt mlčky vstříc, nemilosrdná pilná žnečka… Foto Ladislav Polák

    Paní Němcová pokleká, zouvá manželovi boty: Muži by si měli uvědomit, že nejsou páni, a měli by se chovat k ženám, kterých si váží, jako milenci. Nešetřit citem, ale naopak hrubostí. S tou žádné manželství do pozdních let nepokvete

    Seifertova scénická Píseň pro Viktorku je u konce.

    Seifertova scénická Píseň o Viktorce je u konce. Foto Ladislav Polák

    Čtyři aktéři se uklánějí.

    Vynikající miniatura, dí múza v zamyšlení.

    Zdolávám kázeňské schody a dodávám: Odvážná, skvěle hraná. Propojení veršů Jaroslava Seiferta s dopisy Boženy Němcové je hluboké a působivé. A noční Cejl je prašný a hlučný…

    Cestou k domovu vzpomínám na světovou premiéru Písně o Viktorce v režii Evy Tálské s Ivou Bittovou a Pavlem Zatloukalem v Divadle na provázku v červnu 1984…

    Brno – Komín, 24. 7. 2024 

    ProART, Brno – Božena Němcová, Jaroslav Seifert, Martin Dvořák: Píseň pro Viktorku, Milostný dopis přes půl století. Námět a koncept Lukáš Novák, choreografie a režie Martin Dvořák, hudba Irena a Vojtěch Havlovi, kostýmy Jindra Rychlá, světla, zvuk Vojtěch Kopta, Michal Sklenář, jazyková spolupráce Pavel Michele, asistentka režie Klára Lidinská. Účinkují: Lada Jelínková, Lucie Hrochová, Dušan Sitek, Martin Dvořák. Premiéry 21. listopadu 2022, Werichova vila, Praha, 2. prosince 2022, Káznice na Cejlu, Brno. Psáno z reprízy 22. července 2024, Káznice, Cejl, Brno/více zde/.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 928)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,