Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2024

ročník 33
20. 2. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 880)

    Dnes ortel bude provolán a právu viník v oběť dán!, zpívá múza a brnká na zlatou harfu. Struny se vlní, múza zpívá.

    Dalibor Bedřicha Smetany je mnohem více než jen romantickou tragédií o rytíři Daliborovi z Kozojed, který vraždil, aby pomstil smrt milovaného přítele Zdeňka…

    Znějí housle. Věž Daliborky se chvěje, vlny prachu mě dusí. Otevírám oči… Fuj, to byl ale hloupý sen…

    Zdolávám schody k foyeru divadla. Múza mluví a mluví: Opera byla napsána na libreto Josefa Wenziga pro příležitost poklepu základního kamene pražského Národního divadla. V brněnském Národním divadle zazní Dalibor po téměř třiceti letech. V koprodukci s Welsh National Opera. V režii Davida Pountneyho a v hudebním nastudování Tomáše Hanuse.

    Hůl mám, můžeme do sálu!

    Sedáme vprostřed první řady.

    Vladař český řeší hrdelní při. Foto NdB

    Múza povídá: Před představením se uskuteční slavnostní zahájení Roku české hudby na Moravě za přítomnosti předsedy vlády Petra Fialy, ministra kultury Martina Baxy, ministra školství Mikuláše Beka a primátorky statutárního města Brna Markéty Vaňkové.

    Shůry padá mnoho milých, ekonomicky obrozeneckou naději našeho divadla vzbuzujících slov. Poté se již z hloubi line Smetanova hudba.

    Dalibor okouzluje diváky i žalobnici Miladu. Foto NdB

    Vladař český v maršálské uniformě řeší hrdelní při. Organizuje soudní proces. Středověký příběh se posouvá do dvacátého století. Úborem žen jsou kalhoty zvané džíny a tajní v nápadných kloboucích slídí mezi davy. Na jevišti se zpívá o mečích, policie však provádí cviky se samopaly!

    Dramatická hudba bouří, scéna se vlní. Pěvkyně pořizuje mobilní selfíčka a promítá je na aktéry. Přijíždí zlatá harfa, harfenistka na ni hraje sólo. Lyrické tóny houslí se snoubí s něžností violoncella. Dalibor okouzluje diváky i žalobnici Miladu. Režie obohacuje děj o scénu rozjařených vojáků jedoucích na nákladním automobilu s reflektory svítícími do diváků. Kamarila lokajských slouhů vladaře pořádá orgie s ordinérně oděnými děvkami. Středověký žalářník je zastřelen ranou z pistole, Dalibor popraven salvou z rychlopalných kvérů…

    Středověký příběh se posouvá do dvacátého století. Foto NdB

    Téměř tříhodinová premiéra končí pompézním obrazem děkování.  Tleskám výkonu orchestru, sólistům, především představiteli Dalibora a znamenitému sboru.

    Múza je nespokojená: Očekávala jsem něco jiného. Bylo mi, jako bych se dívala na zprávy. Samá válka a hrubosti. Ze zbraní se mi dělá nevolno…

    Pěvkyně pořizuje mobilní selfíčka a promítá je na aktéry. Foto NdB

    Oponuji: Přes výhrady k možná trochu násilné aktualizaci se, múzo, domnívám, že zahájení moravské části Roku české hudby mělo svůj smysl a důstojnost. Byla to umělecká a společenská událost, již si budeme všichni, kdo jsme tu byli, pamatovat.

    Opatrně scházím z divadelních schodů. Je jich mnoho.

    Brno – Komín, 5. 2. 2024 

    Národní divadlo BrnoBedřich Smetana, Josef Wenzig: Dalibor. Dirigent Tomáš Hanus, režie David Pountney, scéna Robert Innes Hopkins, kostýmy Marie-Jeanne Lecca, světelný design Fabrice Kebour, sbormistr Martin Buchta, dramaturg Patricie Částková. Obsazení: Vladislav, král český: Tomasz Konieczny j.h.  Dalibor z Kozojed, rytíř: Peter Berger j.h.  Milada, sestra: Csilla Boross j.h.  Budivoj, velitel hradní stráže: Daniel Kfelíř j.h.  Beneš, žalářník: David Szndiuch  Vítek, Daliborův posel: Ondřej Koplík   Jitka, selské děvče: Jana Šrejma Kačírková  Soudce: Petr Karas. Nastudováno v českém originále s českými, anglickými a německými titulky. V koprodukci s Welsh National Opera. Premiéra 2. února 2024, Janáčkovo divadlo, Brno.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 880)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,