Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 809)

    Chladné odpoledne. Létají holubi. Po komínském chodníku belhají starci. Je první březen. Dal jsem si kávu na probuzení.

    V pondělí jsem zhlédl ve sklepení Provázku výjimečné představení Čas srdce, hru složenou z korespondence mezi Ingeborg Bachmannovou a Paulem Celanem.

    Pokouším ochabující zrak. S brejličkami na nose a nosem na potištěné papírové bělobě louskám písmena programu inscenace. Básník Paul Celan se narodil v roce 1920 v Černovicích na nejjižnějším cípu Rakouska-Uherska v oblasti Bukovina do německy mluvící židovské rodiny Antschei. Spisovatelka, dramatička, básnířka Ingeborg Bachmannová spatřila světlo světa o šest let později v Klagenfurtu. Její otec byl od roku 1932 aktivním členem NSDAP. V květnu 1948 se Paul s Inge setkali ve Vídni…

    Tereza Marečková s režisérkou Annou Davidovou napsaly a inscenovaly jejich dvojportrét.

    Přirozeně, že básní nezměníme svět. Foto David Konečný

    Přivírám oči. Slyším mluvit německá slova paní Inge ústy české múzy: Přirozeně, že básní nezměníme svět.

    Vybavuji si sterilně bělostnou místnost s baterií bílých žeber ústředního topení. Pod nízkým stropem bliká žárovka. Izolační pokoj léčebny psychiatrie. Vstupuje do něj přízračná paní Inge s kovovými pouty na ruce. Prsty kreslí svůj stín. Odkudsi proniká dovnitř fantasmagorický přízrak bujarého Paula.

    Básník je pozér. Místnost vězením. Foto David Konečný

    Básník je pozér. Místnost vězením. Litery dopisů dostávají fantasmagorickou podobu. Příběh lásky deformují obrazy hrůzného snu.

    V bláznivé motanici jsou zmiňovány vztahy s jinými partnery. Jsou přednášeny verše, mluví se o antisemitismu, je zmiňován Paulův kritik, milenec paní Inge Max Frisch.

    Básník kňourá zavalen prašnou matrací. Tísněn skulinou pod židlí kvílí. Prolézá škvírou ve zdi. Je tomu jako v Kafkově Proměně.

    Pokrouceno je prostě vše. Foto David Konečný

    Má pravdu múza, když říká: Láska umí být krutá. Zrovna jako život.

    V představení se zpívá O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet. Zpěv je deformován. Pokrouceno je prostě vše. I prodlevy. I nahota paží, nohou, ba i zadnic.

    Holubi nelétají. Starci dokulhali.

    Múza vrní jako kočka: Mimořádně pozoruhodná hledačská inscenace oplývající režijními nápady poutá diváckou pozornost především skvělými hereckými výkony Sylvie Krupanské a Dominika Telekyho.

    Souhlasím.

    Holt, experiment Provázku sluší!

    Brno – Komín, 2. 3. 2023 

    Divadlo Husa na provázku, Brno – Ingeborg Bachmannová, Paul Celan, Tereza Marečková, Anna Davidová: Čas srdce. Překlad Michaela Jacobsenová, dramatizace Tereza Marečková a Anna Davidová, režie Anna Davidová, dramaturgie Tereza Marečková, výprava Petra Vlachynská, hudba Jakub Kudláč. Inspice Lucie Cimburková, foto David Konečný. Hrají: Ingeborg – Sylvie Krupanská, Paul – Dominik Teleky. Premiéra 24. února 2023 ve sklepní scéně DHnP. Psáno z reprízy 27. února 2023.

    /Text byl připravován a měl vyjít 12. 3. 2023 v 0:05h./


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 809)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,