Divadelní noviny Aktuální vydání 11/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

11/2024

ročník 33
28. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 803)

    Belhám se do kopce Zelným rynkem. Múza říká: Kdo tam bude dřív, teď!

    Holka, nejsem ve formě. Buď je nízký tlak, nebo hloupá konstelace hvězd. Vidíš, snažím se.

    Průchod s pokladnou, dvůr, foyer, schody… Znaveně usedám na židličku v prvé řadě, přivírám oči a oddechuji.

    Múza mluví: Hledal jsem svobodnou zemi a našel jsem tebe. Představ si, že neexistuje samota. Představ si, že existuje důstojnost. Představ si, že se vezmeme…

    Asi jsem usnul.

    Rodačka z Krkonoš, absolventka KALD DAMU Anna Klimešová připravila inscenaci příběhu kurdského běžence Káliho žádajícího české úřady o politický azyl. Foto David Konečný

    Múza šeptá: Rodačka z Krkonoš, absolventka KALD DAMU Anna Klimešová, režisérka výjimečných autorských počinů, připravila inscenaci příběhu kurdského běžence Káliho žádajícího české úřady o politický azyl.

    Probírám se.

    V brněnském divadle se zamiloval do sličné dívky a návrat domů, by pro něj znamenal jistou smrt.

    Začátek představení se opožďuje. Foto David Konečný

    Na obdélníku hrací plochy si protahuje tělesné údy herečka Zdislava Začalová.

    Múza špitá: Bude hrát nevěstu.

    Herec Michal Sikora pokládá na podlahu mobil a říká: Budeme čekat?

    Múza se usmívá: Hezký mladý muž, představitel ženicha Kálí…

    Za mými zády se zaplňují židle čtyř dlouhých řad elevačních stupňů. Po pravé ruce mám kulisu připomínající vstup do cirkusové manéže. Nalevo, téměř v nedohlednu, stojí sanitární polní stan s igelitovými okny.

    Čekáme! Foto David Konečný

    Diváci nespěchají, pomalu usedají na židle protilehlé elevace. Postupně se plní i místa na ochozech. Začátek představení se opožďuje.

    Rozpačitá nevěsta hlesne: Čekáme!

    Asi v 19:20 se ženich koukne na ležící mobil, nevěsta na diváky a poznamená sarkasticky: Čekáte. Jste tedy čekatelé…

    Tuze zvláštní start do představení, špitá múza.

    Tuze zvláštní start do představení… Foto David Konečný

    Co následuje se dá nazvat okázalou hrou na moravský svatební rituál. Monstrózní průvod svatebčanů se valí na obdélník dějiště. Nevěsta, rodiče, strýček i děda se tváří důstojně. Ženich žádá divačku, aby zastoupila jeho nepřítomnou matku. Luteránský farář je z obřadu vyloučen. Svatebčané se mění v podezřívavce. Hraje se etuda na obavy o budoucnost.

    Je to takové brechtovské. Komediální.

    V následné episodě zkouší kurdského ženicha z českých dějin trojice maškar – Mikuláš, anděl a čert.

    Čekání na udělení statutu azylanta je bolestně nedůstojné.

    Čekání na udělení statutu azylanta je bolestně nedůstojné. Foto David Konečný

    Výkony herců jsou znamenité. Jejich virtuózní monology mají nadšenou odezvu. Hřebíčkův Otec tančí odzemek, hraje na fujaru a nádherně zpívá kurdskou píseň. Maminka Kateřiny Francové udivuje zběsilostí nenávistné rétoriky a Hauserův Strýc omračuje diváky vyprávěním o kytaře darované kamarádem uprchlým na Západ.

    Múza špitá: Je to poněkud dlouhé. Hrají už dvě hodiny.

    Problémy jsou řazeny ve sled mnohomluvných shluků ústících v groteskní nadsázky. Jde o jakýsi cyklus scénických diskuzí.

    Trochu se mi temní pohled. Šeptám: Múzo, asi nejsem zcela fit.

    Kdosi říká: Nejkrásnější moře jsme ještě nepřekročili. Nejkrásnější dítě se ještě nenarodilo. Nejkrásnější dny ještě leží před námi…

    Nejkrásnější moře jsme ještě nepřekročili… Foto David Konečný

    S vypětím vrávorám ke schodům a pak dolů, na vzduch…

    Stydím se za nechutnou indispozici. V rozpacích se vracím a zpovzdálí sleduji závěr inscenace. Dojatá matka čte synův dopis: Pozdravuju a líbám vás všecki…

    Múza šeptá: Je to nelidské, hrát tak dlouhé představení bez přestávky.

    Já to chápu, múzo. Zrovna tak je zoufale dlouhá doba čekání na udělení azylu. Jen dnes nějak nejsem ve formě.

    Brno – Komín, 15. 2. 2023 

    Divadlo Husa na Provázku, Brno – Xelil Ibrahim Yildiz, Anna Klimešová, Viktorie Knotková: Pozdravuju a líbám vás všecki. Námět: Xelil Ibrahim Yildiz, námět, scénář a režie: Anna Klimešová, scénář a dramaturgie: Viktorie Knotková. Výprava: Klára Fleková a Jakub Šulík, hudba: Jiří Hradil, asistentka režie: Eliška Houserová, asistentka dramaturgie: Justina Grecová, inspice: Hana Senková. Foto: David Konečný. Osoby a obsazení: Nevěsta – Zdislava Začalová, Ženich – Michal Sikora j.h., Svědkyně – Tereza Volánková, Matka – Kateřina Francová j.h., Otec – Dušan Hřebíček, Strýc – Vladimír Hauser, Děda – Pavel Zatloukal, Rodinný hudebník – Jiří Hradil. Premiéra 10. 2. 2023 Divadlo Husa na provázku, Brno.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 803)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,