Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 740)
Nespat, cvičit. Pohyb nohou koordinuje páteř. Jak vás to učila paní profesorka Ryšánková. Napřímíme se, držíme osu a jeden krok, druhý krok. Stojíme. A znovu…
Múza je rozkošná. Cvičíme, cvičíme, večer jdeme na Bídníky.
Je větrno. Nespěchám. Kráčím vzpřímen, jako bych polknul prkno. Skleněné dveře Divadla Husa na provázku se otvírají. Procházím vstupní halou, pak alžbětinskou scénou, stoupám po schodech…
Múza se šklebí: No prosím, Marii Terezii tudy nosili na nosítkách, vy jdete po svých…
Dosedám na židli, zavírám oči a odpočívám.
Bílá kostka pódia se halí do mlžného oparu. Foto David Konečný.
Bílé kostka pódia se halí do mlžného oparu. Můj chabý zrak mění přítmí v sen.
Múza šeptá: Režisér Michal Hába je z rodu velkých experimentátorů. Až otevřete oči, budete se divit.
Na kostku vbíhají aktéři. Nedivím se, žasnu. V prudkém tempu se na mě řítí šílená reportáž o sociálních nerovnostech vedoucích ke vzpourám, revolucím a k válkám. Počínání herců je stylizováno do artistní krkolomnosti. Jejich mluva je výrazná, gesta plná nezvyklých pohybů.
Obrazy bědných jsou promítané v trhaných záběrech na plot z latí. Foto David Konečný
Obrazy bědných jsou promítané v trhaných záběrech na plot z latí. Objevuje se romská tvář Jeana Valjeana i drobný bochník chleba, který se stal příčinou mnohaletého arestování románového hrdiny. Luskání prsty zvýrazňuje synkopický tok dění, jež zastavují častá přerušování, ve kterých aktéři uplatňují revolučnost hesla Rovnost, volnost, bratrství. Některé detaily se opakují jako v současných krimi filmech. Několikrát je například předváděna krádež stříbrných příborů doprovázená šokující ekvilibristikou pádů farního služebníka.
Některé detaily se opakují jako v současných krimi filmech. Foto David Konečný
V průběhu představení je podobných scén více. Vyniká tím virtuozita aktérů, kteří prvky vrcholné artistiky provádějí jen tak mimochodem.
Na počátku druhé půle exceluje dvojice komiků Dušan Hřebíček a Dominik Teleky v dlouhém kabaretním dialogu doprovázeném potlesky diváků.
Směji se, tleskám a pokyvuji hlavou, co vše lze vměstnat do volnosti přísné divadelní diktatury…
Hlavní postavy románu představují herci z romského sdružení Ara Art. Foto David Konečný
Pomyslnou osou provázkovských Bídníků je představitel romantismu, spisovatel Victor Hugo a jeho stěžejní dílo, které inscenátoři pitvají a podrobují kritice. Mnohost problémů světa vložili i do obsazení. Hlavní postavy románu představují herci z romského sdružení Ara Art.
V závěru staví režisér Viktora Huga k popravčímu kůlu a o jeho osudu nechává rozhodovat teroristy s černými kápěmi na hlavách. Foto David Konečný
V závěru inscenace staví režisér Viktora Huga k popravčímu kůlu a o jeho osudu nechává rozhodovat teroristy s černými kápěmi na hlavách.
Plot je rozebírán, z jeho latí a trámů vyrůstá barikáda odporu.
Plot je rozebírán, z jeho latí a trámů vyrůstá barikáda odporu. Foto David Konečný
Inscenační diskuse končí.
Rovnám si páteř a prkenně se šinu k východu na Zelný rynek.
Múza říká: Takové… k zamyšlení… Ale trochu dlouhé… Možná té inscenační volnosti mohlo být o něco méně… Koukněte, svítí hvězdy!
Petrovské zvony právě odbíjejí desátou.
Brno – Komín, 1. 5. 2022
Divadlo Husa na provázku, Brno – Victor Hugo: Bídníci. Překlad Zdeňka Pavlousková, režie Michal Hába, dramaturgie Martin Sládeček, výprava Adriana Černá, hudba Jindřich Čížek, inspice Hana Senková. Obsazení: Růžena Dvořáková, Pavlína Matiová, Sabina Šlachtová, Zdislava Začalová, Nikolas Ferenc, Milan Holenda, Dušan Hřebíček, Dominik Teleky, David Tišer. Premiéra 29. 4. 2022.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 740)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
