Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 725)

    Je ráno. Múza přede věty: Doba je blbec, válka vůl, radost vymizela, zbývá jen láska. Láska k bližnímu. Hledejme ji. Budeme mít k sobě blíž.

    Je pozdní odpoledne. Vše je rozmazané. Kapu si do očí. Přemýšlím. Chystám se na cestu do divadla. Kuchyňské hodiny mají zpoždění. Mab říká: Meškáte, představení začíná v šest!

    Chvátám. Auta na Bratislavské troubí. Řidič na mě huláká: Dávej pozor, málem jsem tě srazil!

    Promiňte, věřil jsem hodinám.

    Cože?

    Trochu vyděšený vstupuji do jasu vestibulu. Divadlo je zaplněno hlučícími dětmi.

    Múza říká: Operky jsou společným dílem hudebního skladatele Jaroslava Uhlíře a scenáristy, dramatika, herce, autora písňových textů, spisovatele Zdeňka Svěráka. Vznikaly v rozmezí let 2004 až 2008. Původně byly součástí dětských televizních pořadů Hodina zpěvu.

    Potemnělé jeviště je daleko. Múza je přibližuje výkladem: V nádobě stojí veliké štětce, je vidět malířské stojany a portály loutkového divadla. Řekla bych, že jde o podobu výtvarného ateliéru.

    Mezi diváky je živo. Někteří si popletli vstupenkami daná místa a za hlasitého štěbetání se přesouvají. Je to veselé, snad i zrežírované.

    Múza komentuje: Škatule, škatule, hýbejte se.

    Zmatek se z hlediště přelévá na jeviště. Herecká družina předstírá chaos. Harmonika kvílí, kytara drnčí, klarinet přizvukuje. Rozvernou písničkou je představována pohádka o Budulínkovi.

    Budulínku, dej mi hrášku, povozím tě na ocásku. Foto DR

    Dědeček s babičkou žijí zdravě, mají rádi hrášek. Synek, nezbeda, má rád hrášek též. Zrovna jako zrzavá liška.

    Múza tiše zpívá: Budulínku, dej mi hrášku, povozím tě na ocásku.

    A šup s liškou i s liščaty do pytle a ozývá se potlesk.

    Hrálo se s placatými obrázky na magnetických tabulích. Foto DR

    Mab šeptá: Hrálo se s placatými obrázky na magnetických tabulích. Jednoduchá, velmi působivá loutkářská technika.

    Bylo světlo, viděl jsem.

    Dobře, barde, ale teď pozor, urostlý fešák s kytarou je vlk, co pozřel babičku i červenou, do modra zbarvenou Karkulku.

    Díky, múzo, mám…

    Melodie pana Uhlíře jsou milé, dobře zpívané, promítaný obrázek ukazuje vlkovo rozpárané břicho a herci přeskupují dekorace.

    Maruška, zlou macechou v třeskutých mrazech vyslaná pro lesní jahody. Foto DR

    Okolo ohníčku sedí dvanáct měsíčků, třináctá Maruška, zlou macechou v třeskutých mrazech vyslaná pro lesní jahody.

    Popěvky mají ráz táhlých balad.

    Múza šeptá: Do scénických akcí je zapojen i meotar. Na jeho vodních miskách jsou rozpíjeny barevné kaňky v mrznoucí květy a proudem světla přenášeny na dekoraci skal. To je krása!

    Synáček přede mnou zalamuje ruce. Je to dlouhé. Jen se pořád všecko opakuje.

    Kuš, sykne Mab.

    V ateliéru se maluje vodovkami na papírovou plachtu příběh Růženky. Foto DR

    V ateliéru se maluje vodovkami na papírovou plachtu příběh Růženky. Sudičky prostrkují hlavy papírem. Zlá teta věští píchnutí o trn a spánek celého království. Na plachtě jsou mazány ostny. Růženka se však bodne o pletací jehlici. Barytonista s dobře laděnou kytarou se prosmykne nástrahami a polibkem probudí Růženku ze zakletí. Zpívá se milostný duet a radostná princezna k tomu přidá ohnivý tanec na kovovém platu. Stepování končí za mohutného potlesku diváků.

    Mab je nadšená.

    Mezi děkujícími se uklání i světem uznávaná ilustrátorka, paní Vlasta Baránková, známá z knížek pro děti autorské dvojice Svěrák – Uhlíř, Jana Wericha, bratří Grimmů, Jana Skácela…

    Představení do nepohody. Foto DR

    Opatrně počítám schody a schůdky, sunu se tmou dvora.

    Múza říká: Představení do nepohody. Bezstarostné, s výtečně hrajícími herci, pohádkovou scénou, báječnými písničkami a nápaditou režií. Jistě bude mít úspěch.

    Pokřižoval jsem se a tiše řekl: Budou-li moci divadla hrát, věřím, že ano…

    Opatrně se šourám večerním Cejlem. Stíny chodníku se zdají být rozmazané…

    V tramvaji mlčím. Lidé zarytí do roušek nemluví též.

    Brno – Komín, 6. 3. 2022 

    Divadlo Radost, Brno – Jaroslav Uhlíř, Zdeněk Svěrák: Operky, něco většího než písnička, ale menšího než muzikál. Libreto Zdeněk Svěrák, hudba Jaroslav Uhlíř, režie Jiří Hajdyla, dramaturgie Eva Janěková, ilustrace Vlasta Baránková, scénografie Pavel Hubička, hudební aranžmá Petr Smiřák a Matěj Tauš. Inspice a scénická spolupráce Jana Černá. Hrají: Helena Dvořáková, Eva Koupová, Míša Rotterová, Pavel Jan Riedel, Petr Smiřák, Matěj Tauš. Premiéra 4. března 2022.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 725)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,