Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2024

ročník 33
25. 6. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 698)

    Ošklivá chaloupka, vedou k ní schody, dvě našikmená lůžka, jsou na nich povlaky.

    Ironická komedie o tom, jak je těžké najít si partnera. Posaďte se jako doma, bude to veselé, říká múza. A čte z programu: Jelikož sedm herců hraje téměř dvacítku postav a jejich přesné vypisování by bylo značně nepřehledné, ať si laskavý čtenář sám spojí jméno postavy s jejím představitelem. Sám si tak může dotvořit kousek svého romantického příběhu.

    Ha-ha, vtipné, vydechl jsem do roušky.

    Přichází vytáhlý mladík, tvrdí, že se jmenuje Tom. Foto JAMU

    K černému stojanu přichází vytáhlý mladík, do mikrofonu tvrdí, že se jmenuje Tom. Příjemně znělým hlasem vypráví svůj životní příběh. Školní léta, okouzlení ze spolužaček i své nesmělosti karikuje. Zadrhává, klátí pažemi, odskakuje od mikrofonu, na schodišti a na plošince před domečkem demonstruje setkávání s dívkami. Je mnohomluvný, sympatický.

    Po schodech běhají studentky, úřednice, maminky, babičky a jeden vousatý muž. Divák musí být neustále ve střehu, aby nějaký detail nepropásl a vyznal se, kdo je kdo a kdo s kým. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, že vousáč hraje nejen muže…

    Inscenace má pekelné tempo. Mluva aktérů je jadrná, rychlá, místy vulgární až příliš.

    Vyzývavá dívka v upjatých červených šatech třepetá dlaněmi jako by byla gay. Foto JAMU

    Vyzývavá dívka v upjatých červených šatech třepetá dlaněmi jako by byla gay. Čtyři dívky sedí na rampě plošiny, naklánějí se z boku na bok, zpívají á cappella. Pod jejich klátícíma se nohama na šikmých postelích probíhá první milování Toma s Amy. Z Toma lovce se stává ulovená kořist. Gymnasticko-akrobatická podoba pohlavního aktu s náruživou nymfomankou v černém overalu motorkářky byla muzikálovým číslem „par excellence“.

    Když si hlavní hrdina dal na hlavu rezatou paruku a hrál někoho jiného, začal jsem se v příběhu ztrácet.

    O přestávce řekla múza: Neporadím vám, tyhle mladé aktéry vidím prvně, zrovna jako vy… Ale oceňuji jejich hereckou drzost, nasazení, muzikálnost a suverenitu.

    Ve druhé části se mé vnímání zkomplikovalo ještě víc. Foto JAMU

    Ve druhé části se mé vnímání zkomplikovalo ještě víc. K mikrofonu přistoupila dívka. Prohlásila, že je Amy a poví nám o své lásce k Tomovi. Najednou byly Amy dvě. Ta původní a teď i tato vypravěčka.

    Múza říká: Klid, je to komedie, autor to tak napsal, to se vysvětlí.

    Diváci se smějí gagům, herečky mluví jako dlaždiči.

    Amy je těhotná… Foto JAMU

    Amy je těhotná. Hledá se otec jejího plodu. Plete se do toho vousatý mladý muž, který v první půli hrál svou babičku, ale také Tom v rezaté paruce, která mu sjede z hlavy.

    Amy je doporučen abort, čili potrat. Ona zákrok odmítá.

    Chvíli to vypadá, že bude svobodnou matkou, ale v závěru v přítomnosti všech účinkujících prohlásí žena v bílém doktorském plášti: Emy, tak půjdeme… Aktéři strnou a po krátké pauze spustí osmihlasý chorus á cappella.

    Múza poznamenává: Zpívají výtečně! To víte, studenti muzikálu.

    Mumlám do roušky: Ona to byla spíš činohra, múzo. Hraná skvěle a s nadhledem.

    Zpívají výtečně! To víte, studenti muzikálu. Foto JAMU

    Nadšené obecenstvo dlouho tleskalo.

    Představení bylo dlouhé. Unaveně jsem mířil na tramvaj. Múza řekla: Pedagogové a režisér Groszmann zaslouží pochvalu, moc toho studenty naučili.

    A co ty vulgarity, múzo.

    Obávám se, že ty je učit nemuseli.

    A co porod… Byl, nebyl?

    Místo porodu se zpíval jásavý hymnus…

    A ták! Tak to jo.

    Brno – Komín, 31. 10. 2021 

    JAMU Brno – Daniel C. Jackson: Můj romantický příběh. Překlad: Jakub Škorpil. Režie a scénografie: Roman Groszmann, dramaturgie:Miroslav Ondra, produkce:Karolína Zbořilová, zvuk:Anna Juráková, fotodokumentace:Natálie Divincová. Hrají studenti absolventského ročníku Ateliéru muzikálového herectví Michala Zetela: Petra Benediktyová, Eliška Horňáková, Míma Krajčová, Lucia Mária Lukačková, Ondřej Komínek, Marek Viteker, Alexandra Vostrejžová. Premiéra 26. 10. 2021 v Divadle na Orlí v Brně.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 698)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,