Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 683)
Zdolávám schody, osahávám černé zdi, jsou chladné. Přes dobře utěsněný respirátor vnímám vzdušnou vlhkost. Míjím stojan se zavěšenými kostýmy a mám před sebou dřevěnou kládu. Velký kulatý kmen. Za ním se leskne jezero…
Zmírající cestovatel Alberto Vojtěch Frič s obnaženou hrudí sedí v koutě na křesle. Na laguně se vlní jeho předsmrtně horečný sen. Lidé se brodí mokřady. Poskakují, padají, jdou rozvážnými kroky ibisů. Indiánka tluče klackem do kmene, hraje na housle. Zběsile. Virtuózně.
Šeptám: Fascinující vstup do představení.
Frič Dalibora Buše prožívá reálné peklo cestovatelových vidin. Foto Patrik Borecký
Múza osvětluje: Etnolog, botanik, sběratel kaktusů Frič přivezl do Prahy Indiána Čerwuiše Piošád Mendozu, aby se pokusil vyléčit jeho onemocnění.
Hlavní dvě postavy jsou zdvojovány. Frič, představovaný Dušanem Hřebíčkem, stojí do půl pasu obnažený na břehu. Frič Dalibora Buše prožívá reálné peklo cestovatelových vidin. A nezkrotný Čerwuiš Dominika Telekyho je dle potřeby stínován Terezou Marečkovou.
Když bojovník spí, odchází jeho duše hrudníkem a vydává se na cestu. Foto Patrik Borecký
Múza říká: Když bojovník spí, odchází jeho duše hrudníkem a vydává se na cestu. V noci se může utkat s nepřítelem nebo jaguárem, stopovat zvěř, létat jako pták nebo se milovat s dívkou, která je daleko. Třeba za mořem.
Obrazy divočiny se střídají s výjevy z pražského domova, ze zaplivaných pivnic, z lodních palub, bárek, wigwamů… Sugestivně vyznívají věty o kolonizaci indiánských území Španěly, které Frič předčítá nechápajícímu Čerwuišovi.
Sugestivně vyznívají věty o kolonizaci indiánských území Španěly. Foto Patrik Borecký
O přestávce čte múza z programu: Režisér a autor scénáře Čerwuiš David Jařab napsal: „Frič je postava stojící jednou nohou v novém světě, ale druhou stále ve světě původním, starém. Jeho osobnost je pro mne potentní tím, že dává možnost navěsit na ni ambivalenci zlomu dvou epoch, nových i starých perspektiv. Postava Friče mě také přitahuje tím, že v sobě nese určitou revoltu až anarchii, černoovectví a vydělenost. Frič tím, že vezme Čerwuiše do Prahy, kontaminuje jeho kulturu tou naší. Kterou vyléčený přiváží zpátky a která pak jeho svět nenávratně transformuje…“
Hrají, jako by jim pobyt ve vodní nádrži s kluzkými ostrůvky z prken dělal radost. Foto Patrik Borecký
Herci naplňují režisérovy vize znamenitě. Hrají, jako by jim pobyt ve vodní nádrži s kluzkými ostrůvky z prken dělal radost. Mimořádné herecké výkony předvádí dvojice Dalibor Buš a Dominik Teleky. Bojují s tropickou chorobou, amokem šílenství. Převalují se přitom ve vodním živlu zcela promáčení. Až mám o ně strach. Jejich pantomimicko-rituální tanec o způsobu života pralesních lidí je neskutečnou a strhující artistní podívanou!
Fascinovaná divačka vkládá do laguny dlaň a poznamenává: Je studená…
Pozoruhodný experiment… Foto Patrik Borecký
Opouštím chladné stěny Provázku.
Múza říká: Pozoruhodný experiment. Jařabovo jevištní dílo jistě dojde uznání.
A otužilí herci se zajisté dožijí důchodů, dodávám a mizím ve výparech Zelného rynku.
Brno – Komín, 8. 9. 2021
Divadlo Husa na provázku, Brno – David Jařab, Alberto Vojtěch Frič: Čerwuiš, dva světy jedné země. Režie a scéna: David Jařab, dramaturgie: Kateřina Menclerová, kostýmy: Sylva Zimula Hanáková, hudba: Jakub Kudláč, inspice: Lenka Jirků a Hana Senková, asistentka dramaturgie: Bára Viceníková. Osoby a obsazení – Alberto Vojtěch Frič: Dalibor Buš, Alberto Vojtěch Frič: Dušan Hřebíček, Čerwuiš: Dominik Teleky, Čerwuiš: Tereza Marečková, Lorai, Hermína: Ivana Hloužková, náčelník Dahagetot, indián, Pražan: Vladimír Hauser, náčelník Magpiota, Häfflinger, indián, Pražan: Ondřej Kokorský, doktor Gasparini, indián, Pražan: Milan Holenda. Premiéra 3. září 2021, Divadlo Husa na provázku, Brno. Psáno z reprízy 4. září 2021.
///
Více o inscenaci na i-DN:
Občasník Jaroslava Štěpaníka (No. 18)
…
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 683)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
