Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2024

ročník 33
26. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 682)

    Buclatě zlatavé andělíčky nevnímám, ukryt v bělostný respirátor, krokem opilého pamětníka pomíjivostí kráčím hledištěm Mahenova divadla a usedám vprostřed druhé řady. Umělecký šéf baletního souboru Mário Radačovský říká: My nezapomínáme…

    Jeho slova se mísí s větami vyslovovanými múzou. Pavel Šmok, rodák ze slovenské Levoči, génius choreografie, který posouval estetiku českého tance, byl tvůrcem velké invence, muzikality i humoru. Umělcem, který si rozuměl s jevištěm i televizní kamerou. Je zakladatelem Baletu Praha a Pražského komorního baletu.

    Měsíční svit jí hladí tvář. Foto Ctibor Bachratý

    Šeří se. Znějí jemné tóny smyčcových nástrojů. Před prolamovanými liniemi horizontálního plotu tančí bosá žena. Měsíční svit jí hladí tvář. Zrovna jako tělo jejího milého. Jsou mladí. Krásní…

    Múza šeptá: Šmokova taneční kompozice Zjasněná noc na hudbu Arnolda Schönberga situuje děj do doby ukončení 2. světové války. Židovská dívka, která přežila hrůzy nacistického ghetta, vypráví partnerovi o lásce k popravenému spoluvězni, jehož dítě nosí pod srdcem.

    V záblescích luny kmitají obnažená lýtka. Foto Ctibor Bachratý

    V záblescích luny kmitají obnažená lýtka, zalamují se prosící paže ženy. Žárlivost hlodá gesta muže. Přivírám oči. Milostný poryv hudby vrcholí. Láska vítězí. Dítě bude mít otce, rodina živitele… Bože, co všechno se dá vyjádřit tancem…

    Múza dodává: Tančili Kristýna Kmentová – Dívka, Vladimír Ivanov – Milý, Petr Hos – Vězeň. První uvedení Zjasněné noci se uskutečnilo 2. října 1986 v Mladé Boleslavi.

    Je to krásné, ale tuze smutné pokoukání… Foto Ctibor Bachratý

    V okruží z nebes padajícího světelného kuželu laškují děti. Dlaněmi a prsty sekají vzduch. Škádlí se, tančí, dovádějí. Hrají dětské hry. Opouštějí nasvícený prostor a rozplývají se v oparech mlžné pláně. Vracejí se a opět skotačí. Je to krásné, ale tuze smutné pokoukání…

    Doznívá potlesk, diváci opouštějí hlediště.

    Múza říká: Trio g moll, skladba Bedřicha Smetany z roku 1855, je odezvou na bolestnou ztrátu jeho tří dcer. Šmokovo choreografické dílo uvedl Komorní balet premiérově 20. září 1991 v Cardiffu.

    Zármutek nad ztrátou dětí je pro všechny časy stejný. Foto Ctibor Bachratý

    Míjím taneční celebrity. Zdravím někdejší dramaturgyni baletního souboru PhDr. Eugenii Dufkovou.

    Múza říká: Šmokova choreografie na 1. větu oratoria Antonína Dvořáka Stabat Mater byla poprvé uvedena 18. listopadu 1995 v Praze. Dvořákova hudební kompozice vznikla pod dojmem úmrtí jeho dětí. Má znaky církevní skladby včetně latinského textu, ale je nepokrytě česká a velmi světská. Zármutek nad ztrátou dětí je pro všechny časy stejný.

    Násilníci zvedají bezvládné tělo do podoby ukřižovaného. Foto Ctibor Bachratý

    Do očí pálí baterie tří podélných řad bodavých světel. Mnohohlasý smíšený sbor zpívá žalm. Houf žen v upjatých černých jupkách a dlouhých, popelově šedavých sukních si zakrývá zraky plátěnými pruhy. Násilníci ubíjejí mladého muže. Matka spíná ruce. Násilníci zvedají bezvládné tělo do podoby ukřižovaného. Matka Bolestná pláče. Černé ženy víří jevištní plochou. Násilníci se mění v katany. Zabíjejí a popravují. Matky si strhávají pásky z očí. Velebný chorus sílí, vraždění se opakuje. Spasitel je znovu a opět ukřižováván. Matky si uvazují plátěné pásy přes oči…

    Hudba doznívá… Foto Ctibor Bachratý

    Hudba doznívá… Odcházím z divadla zadumán.

    Múza poznamenává: Byla to pietně důstojná pocta geniálním tvůrcům.

    Poselství lidem dnešních dnů…, dodávám a vstupuji do tramvaje naplněné spoluobčany v rouškách.

    Brno – Komín, 6. 9. 2021 

    Balet Národního divadla BrnoStabat Mater / Pocta Pavlu Šmokovi. Hudba: Arnold Schönberg, Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, choreografie: Pavel Šmok, režie: Pavel Šmok, choreografické nastudování: Kateřina Dedková-Franková, Marika Blahoutová, světelný design: Jan Dušek, Marika Blahoutová, scéna: Jan Dušek, kostýmy: Jan Dušek, Josef Jelínek, asistent choreografie: Jana PřibylováJana RuggieriIvan Příkaský. Osoby a obsazení: Zjasněná noc – Dívka: Kristýna KmentováNashua Mironova, Milý: Uladzimir IvanouMartin Svobodník, Vězeň: Petr HosPeter Lerant, Trio g Moll Taela WilliamsEmily StewartArthur AbramEmilia Vuorio, Sarah Dadonová, Peter LerantBarbora BielkováIsabella PoliRyunosuke Ishikawa, Stabat Mater – Marie: Klaudia RadačovskáNelka Lazović, Ježíš: Arthur AbramMartin Svobodník a sbor baletu NdB. Premiéra 2. září 2021 v Mahenově divadle, Národní divadlo Brno.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 682)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,