Divadelní noviny Aktuální vydání 10/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

10/2024

ročník 33
14. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 664)

    Divadla začínají hrát, pandemie je na ústupu, bude čas hledat nová témata. Latentní diváci jsou lákáni na premiéry nastřádané v době zákazu. Rozběhl se i festival Divadelní svět Brno.

    Smutně vysedávám u obrazovky počítače, na „živé“ produkce si netroufám. Jsem rekonvalescent, dlouhodobé sezení s respirátorem na tváři by asi bylo nad mé síly.

    Pod okny kráčí studentky, kolena jim probleskují skrze umně protržené díry na kalhotách.

    Režisér Scherhaufer říkával: Pokrok nezastavíš ani omylem. A Dádulička Ambrová dodávala: Jaro, jsi „serióz“, v rozervaných džínách si tě nedovedu představit.

    Jaro, jsi „serióz“, v rozervaných džínách si tě nedovedu představit… Aťka Ambrová v zahradě Biskupského paláce, Divadlo v pohybu II, 1982. Foto Jiří Dobrovolný

    Byl jste mlád, bloumal jste městem, tělo nebolelo, ale do smíchu vám nebylo, ozvala se šeptající múza.

    Věru, nebylo, vzdychl jsem.

    Šéfování je chlebem o dvou kůrkách, mnohdy spálených z obou stran, přišeptla múza.

    Na monitoru běžely záběry pavlače a dvoru chátrajícího činžovního domu.

    Múza šeptala: Pamatujete se? Mendlovo náměstí, kousíček od pivovaru, psal se rok 1984. Brněnská redakce natáčela v režii Karla Fuksy a Svatopluka Vály inscenaci Vrah. Scénář na motivy románu Josefa Merhauta napsal Arnošt Goldflam. Stál jste vedle kameramana a sledoval, jak si vedou „vaše ovečky“. Dokonce jste v inscenaci hrál postavu Jednatele a vaše jméno se objevilo v titulcích.

    Stalo se to v rozpadávající pivnici U Stopků na České ulici. Vlastenci konali český večírek, jednatel spolku účastníky vítal a dekoroval drobnou kokardou… Vlevo Jiří Pecha (hostinský Mařík), v pozadí před ním Břetislav Rychlík (v roli Pavlátova přítele Vildy), dekorující Jaroslav Tuček (Jednatel), dekorovaná Monika Maláčová (Riči), vpravo za ní stojící Mikuláš Pánek v hlavní roli Pavláta, vpravo sedící Jana Janovská roli Balvárové. Foto screenshot

    Z úst mi uniklo slůvko: Opravdu?

    Stalo se to v rozpadávající pivnici U Stopků na České ulici. Vlastenci konali český večírek, jednatel spolku účastníky vítal a dekoroval drobnou kokardou.

    Zašeptal jsem: Byla tam ukrutná zima.

    Vousatý muž (Jáno Sedal) štípal na špalku dřevěná polena. Foto screenshot

    Na obrazovce se střídaly záběry nuzné světničky s pavlačovým ochozem. Vousatý muž štípal na špalku dřevěná polena. Dvorem prošel elegantní úředník Pavlát. K jeho lůžku zamířil zarostlý opilec. Řekl: Dobrou noc, a ulehl. Z pod přikrývku mu trčely ochozené boty.

    Herečka z Provázku Monika Maláčová v roli proradné dívky Riči byla báječná. Foto screenshot

    V sociálním dramatu o mordu dcery majitelky nájemkyně bytu krutým otčímem, velmi úspěšně hráli herci nechtěného Hanáckého divadla, již tehdy zápasícího o název HaDivadlo: Mikuláš Pánek, Miloš Maršálek, Jaroslav Kohut, Břetislav Rychlík, Miloš Černoušek, Hubert Schnaubert i Hana Müllerová si před kamerami vedli znamenitě. A herečka z Provázku Monika Maláčová v roli proradné dívky Riči byla báječná. Uviděl jsem i Mirka Donutila a Oldřicha Navrátila, kterým v rolích německých kumpánů sekundoval Dan Dítě.

    Nostalgické melodie na klavíru preludoval hudební skladatel Jiří Bulis (v pozadí za ním vpravo Břetislav Rychlík jako Vilda a Miloš Černoušek jako Pospíšil, za Bulisem Hubert Schnaubert jako Doležel). Foto screenshot

    Nostalgické melodie na klavíru preludoval hudební skladatel Jiří Bulis, Jirka Pecha byl hostinským a Franta Kocourek zvedal koňský povoz. Vrahem byl otčím Balvár, válečný vysloužilec a věčně opilý tyran, ve vynikajícím podání Lubora Tokoše. Jeho úslužnou manželku hrála Jana Janovská, skvělým úředníkem byl Arnošt Goldflam.

    Seděl jsem u blikající obrazovky a dumal.

    Vaše jméno se objevilo v titulcích… Foto screenshot

    Múza zašeptala: Dobrá inscenace.

    Usnul jsem.

    Brno – Komín, 25. 5. 2021 

    ČT, Brno – Josef Merhaut: Vrah. Scénář dle románu Josefa Merhauta napsal Arnošt Goldflam. Režie: Karel Fuksa, Svatopluk Vála. Dramaturg: Vladimír Kelbl. Architekt: Oldřich Schüller. Výtvarník kostýmů: Zdena Mannová. Hudba: Jiří Bulis. Zvuk Jindřich Stožický. Kameraman: Josef Víšek. Kamera: Jakub Nosek. Vedoucí výrobního štábu: Petr Pinkas. Hráli. Karel Pavlát: Mikuláš Pánek. Balvárová: Jana Janovská. Riči, dcera: Monika Maláčová. Pavla, dcera: Svatava Válová. Balvár: Lubor Tokoš. Šrámek: Jaroslav Kohut. Spolubydlící: Miloš Maršálek. Úředník: Arnošt Goldflam. Hostinský Mařík: Jiří Pecha. Jednatel: Jaroslav Tuček. Kalbáček: Oldřich Navrátil. Němečtí kumpáni: Miroslav Donutil, Daniel Dítě. Pavlátovi přátelé: Miloš Černoušek, Břetislav Rychlík, Hubert Schnaubert. Klavírista: Jiří Bulis. Žena: Hana Studničková. Zdravotní sestra: Hana Müllerová. Úředníci: Jiří Vanýsek, Ota Filip, Otakar Nováček, Luděk Virgl. Číšníci: Rudolf Lopaška, Karel Češka. Československá televize Brno 1984. Psáno z vysílání ČT3, 9. a 14. května 2021.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 664)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,