Divadelní noviny Aktuální vydání 18/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

18/2024

ročník 33
29. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 455)

    Povídám Mab, víš, co znamená slovo kincugi…? Odvětila, samozřejmě, japonský způsob scelování rozbitého porcelánu nebo keramiky za pomoci zlatého prášku…

    A slůvko dystopie…? – Dystopie je opakem utopie. Dá se nahradit i slůvkem kakotopie. Myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem, má zásadní nedostatky (totalitní forma vlády, omezování osobní svobody) vzniklé přehnáním jednoho nebo více ideologických principů.

    A není to, múzo milá, Fake News?

    Ne, ne. Múzy nelžou.

    V BuranTeatru jako v době generálních oprav. Foto Facebook

    V BuranTeatru jako v době generálních oprav. Na schodech i ve foyeru leží hromady blikajících drátů, kabelů a lanek. Jsou na zemi, visí ze stropů. Kouzelná Mab hledá stezičku, abych nezabloudil, a šeptá: Dystopické (ko)mediální leporelo reflektuje současnou společensko-politickou krizi a fenomén fake news skrze nepříliš optimistickou vizi naší budoucnosti.

    Prodírám se liánami moderní doby k sálu přístupovým tunelem. Dráty visí i nad hrací plochou. Za dýmovou clonou se žlutí zubatá hradební zeď. Mab poznamenává: Vítají konec naší přešlechtěné civilizace s humorem.

    Tři zachumlaní pajduláci chrlí do mikrofonů slova kadencí štěkajících kulometů. Foto Áša Sárová

    Tři zachumlaní pajduláci chrlí do mikrofonů slova kadencí štěkajících kulometů. Kam lidstvo může dospět, když se nechá ovládat strachem? Strach o rodinu, strach o práci, strach o život, strach o svobodu, strach o hodnoty, strach o ideály. Potutelně se usmívající žena vamp obepnutá v kožený úbor, dlouhán se šklebem bodrého násilníka a sympatický černovlasý mudrlant jsou klauny, kabaretiéry, gagmany v tom nejlepším slova smyslu. Žonglují slovy, hbitě se proměňují v postavy vybájené budoucnosti.

    Mab napovídá: Tři kmenová společenství, tři náboženství, tři režimy – ne nepodobné těm, které už tu kdysi byly.

    Jih přestal existovat, z jihu jde jen Záře… Foto Áša Sárová

    Klauni sugestivně diskutují. Jih přestal existovat, z jihu jde jen Záře, kvůli které za špatného větru lidé ztrácejí zrak a děti plivou plíce. Na severu je Holomráz – jen bílá pustina, kde nic nežije, jen mrtvoly. Na východ a na západ je jen les, kam můžeš odejít a už se nikdy nevrátit.

    Mudrlant poznamená: Víte, co říká proroctví Kozí matky: Zamkněte se na sedm západů. To je jednoznačné potvrzení toho, že na západě je bezpečno! Usmívám se. Tento způsob humoru mám rád.

    Na počátku všeho byla slova… Foto Petr Novák

    Představení má spád. Komici se převlékají a mluví a mluví. Rychle mluví. Potřebné pauzy halí dým. Artistně hrané skeče si zaslouží potlesk. Leč tleskat se bojím. Mám strach, abych něco nenarušil…

    Jeden z komiků filosofuje: Na počátku všeho byla slova. A ta slova zněla: Na počátku všeho byla slova. Je to replika na aplaus, ale nikdo netleská.

    Artistně hrané skeče si zaslouží potlesk. Foto Áša Sárová

    Než jsem se nadál zaznělo rčení: Ende. Dál to nende a exkurze do chmurné budoucnosti skončila. Tvůrci se děkovali, diváci tleskali, také jsem tleskal…

    Klestil jsem si cestičku mezi liánami zavěšených šňůr. Mab se smála, já taky. Řekl jsem: Burani dělají chytré, překážkové divadlo. Překvapil mě scénář Patrika Boušky, výtečná režie Terezy Říhové, nápaditá scénografie Magdaleny Paráčkové i kostýmy budoucnosti Kateřiny Höferové. Dravé komediantství Kristýny Hulcové, Františka Maňáka a Jiřího Svobody mě nadchlo.

    Tvůrci se děkovali, diváci tleskali, také jsem tleskal… Zleva Kateřina Höferová, Hana Marvanová, Magdaléna Paráčková, Tereza Říhová, Jiří Svoboda, Kristýna Hulcová a František Maňák. Foto Facebook

    Mab si z vlasů odstranila žlutavý drát, řekla: Hudba Matěje Štrunce byla zajímavá. A cvrnk, ulétla pryč…

    Brno – Komín, 18. 6. 2019

    BuranTeatr, BrnoPatrik Boušek: Kincugi aneb Věř si, čemu chceš / Dystopické (ko)mediální drama/. Režie Tereza Říhová, dramaturgie  Hana Marvanová, scéna Kateřina Höferová, kostýmy Magdaléna Paráčková, hudba Matěj Štrunc, pohybová spolupráce Adam Mašura. Hrají: Kristýna Hulcová, František Maňák, Jiří Svoboda. Premiéra 16. 6. 2019 v Buranteatru.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 455)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,