Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 452)
Divadlo je zrcadlem doby. Bylo tomu tak za Tyla, je tomu tak i dnes… Viděl jsem v dómu paní Husy abstraktní jevištní dada báseň Dodo Gombára o krutosti samoty člověka vprostřed hlučné doby nazvanou Ticho na zemi.
Múza Mab povídá: Budu citovat dramaturga inscenace Martina Sládečka. Odborníci z řad psychologů i sociologů stále hlasitěji mluví o mizení takzvané společenské soudržnosti, varují před tím, že evropská společnost přestává držet pohromadě a že se rozpadá do stále menších a uzavřenějších skupin, které spolu nechtějí či dokonce už ani nemohou mluvit. Ticho tohoto rozpadání nás zajímá… A ještě k ději, starý pane… V hale evropského letiště čekají na odbavení bohatá vdova, populární herečka, významný vědec a chorý pilot…
Na obdélníku pódia je postavena krychle. Polovinu její přední stěny tvoří skleněný plát… Foto Patrik Borecký
Na obdélníku pódia je postavena krychle. Polovinu její přední stěny tvoří skleněný plát. Pod pódiem, před krychlí, bělovlasá, nakrátko střižená žena v bílé blůzce energicky rovná lejstra na mini nábytku. Zřízenec v tmavých montérkách přiváží na vozíčku pro postižené starou paní. Vdovu v černém šatu. Jakmile je vozík dostrkán do neproskleného prostoru, z paní se stává satorie. Vyštěkává větičky a přikazuje. Muž blekotá. Po chvíli oba zmlknou.
Svátečně oděný pán v letech usedá na lavičku… Foto Patrik Borecký
Přichází filmová diva. Elegantní a tajemná. Komunikuje s mobilem, ale zásadně jen dole před krychlí. Svátečně oděný pán v letech usedá na lavičku. Snad by rád navázal rozhovor. Netroufá si. Nemá s kým. Kouká smutně. Přikvačí muž, playboy v uniformě pilota. Zakouká se na bělovlasou, krátce ostříhanou ženu. Napíše něco na lísteček. Žena si vzkaz přečte a oba ve chvatu odejdou… Letištní uklízečka, podle zahalení zřejmě muslimka, uklízí.
Letištní uklízečka, podle zahalení zřejmě muslimka, uklízí. Foto Patrik Borecký
Postavy spolu nehovoří. Jejich vnitřní monology jsou převáděny do slov a promítány v řádcích na stěnách krychle. A tak se divák dovídá o skutečném manželském vztahu příští vdovy, o nejistotě herečky, získá-li vytouženou roli, o zklamání vědce, jehož opustila manželka, o pilotově smrtelné chorobě…
Postavy spolu nehovoří. Foto Patrik Borecký
Před pódiem se pohledný jinoch obléká do tmavých šatů. Vezme si na záda batoh a vydává se na cestu. Vstoupí do letištního výtahu. Hra končí.
Jednání herců beze slov bylo věrohodně pravdivé. Žel, nekonečně dlouhé. Nic na tom nezměnily ani hlasité a dramatické výjevy aktérů hrané v proluce skleněné stěny, ani překvapivý závěr.
Mab mi položila otázku: Proč to hrají? Foto Patrik Borecký
Mab mi položila otázku: Proč to hrají?
Protože mají vnitřní potřebu. Hrají abstraktní báseň. A to je problém této inscenace.
Brno – Komín, 4. 6. 2019
Divadlo Husa na provázku, Brno – Dodo Gombá: Ticho na zemi. Režie: Dodo Gombár, dramaturgie: Martin Sládeček, scéna: Marek Hollý, kostýmy: Hana Knotková, hudební spolupráce: David Rotter, pohybová spolupráce: Ján Ševčík, asistentka dramaturgie: Marie Mlatečková, inspice: Hana Senková. Foto: Patrik Borecký. Osoby a obsazení: Růžena Dvořáková, Ivana Hloužková, Simona Zmrzlá, Réka Derzsi, Vladimír Hauser, Milan Holenda, Ondřej Kokorský, Tomáš Žilinský. Premiéra 31. května 2019 ve Velkém sále DHnP, Brno.
Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 452)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
