Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 432)

    Často se při chůzi brněnskou Českou ulicí zakoukám na vypouklý balkónek honosného paláce. Za jeho prosklenými dveřmi bývala kdysi dávno redakce Lidových novin. Scházeli se v ní redaktoři, básníci, spisovatelé i výtvarníci, kteří ovlivnili vývoj naší země. Naproti přes úzkou uličku, také v prvním patře, míval Leoš Janáček třídu varhanické školy…

    Jsem knihomol. A hrdý na své město. Stal se ze mne local patriot. Čáslavský rodák Rudolf Těsnohlídek přišel do Brna kvůli obživě. Redakce za proskleným balkonem se stala středobodem jeho životního příběhu… Vložení tohoto tématu na repertoár mě potěšilo. Režisérka a spoluautorka scénáře Zoja Mikotová dala vzniknout inscenaci jímavé, hravé, vtipné i nostalgicky bolestné, vrchovatě naplněné citlivými výkony aktérů.

    Po stranách masivně strohé stěny s výřezy oken a na obzoru hřbitovní brány vytvořily volný prostor pro dění živých. Těsnohlídkův příběh byl podkreslován výtečně zpívanými citacemi melodií Leoše Janáčka a popěvky Zdeňka Kluky. Hrané a zpívané scény z Lišky Bystroušky zazářily jako vrchol inscenace.

    Po stranách masivně strohé stěny s výřezy oken. Foto NdB

    Dušan Hřebíček předváděl Rudolfa Těsnohlídka v neokázalém hereckém stylu. Pohrával si s titěrnými drobnostmi spisovatelova charakteru jako žonglér s míčky. Je mistrem herecké zkratky. Byl dítětem zakomplexovaným, stydlivým i zamilovaným mladíkem, nešťastným mužem, samotářem a také rozpačitým poetou. Vládl jazyku i hořkému humoru. Udával tempo inscenace. Mimořádným způsobem zachytil spisovatele píšícího v autorském transu. Těsnohlídkovy žalostné propady hrál uměřeně. Věrohodně. Jeho niterný výkon patří k tomu nejlepšímu, co lze na scénách brněnské činohry vůbec vidět.

    Dušan Hřebíček předváděl Rudolfa Těsnohlídka v neokázalém hereckém stylu. Foto NdB

    Hrací prostor režisérka zabydlovala kancelářskými stoly, židlemi a prosklenou vitrínou podobnou rakvi. Těsnohlídkovu celoživotní lásku, romanticky jiskrnou, do nicot se propadající, tragicky zesnulou manželku Jindru Kopeckou hrála znamenitě Marta Zaoralová. Výbojná, komediálním talentem obdařená Elena Trčková strhávala na sebe pozornost v roli Anny Kutilové, druhé Těsnohlídkovy ženy, a především v živelné Lišce Bystroušce. Za její árii si vysloužila potlesk na otevřené scéně. Skvěle zpívající Monika Maláčová vynikala v několika rolích. Bolestnou marnost boje o záchranu psychicky labilního manžela zvýraznila v postavě Olgy, třetí Těsnohlídkovy ženy.

    Duševními propady spisovatele se uvolňoval rytmus představení. Foto NdB

    Duševními propady spisovatele se uvolňoval rytmus představení. Dramatizace soudničky s historií hrdelní pře mi připadla být dlouhou. Prolézání smuteční vitrínou coby Dömenovskou jeskyní zbytečným obrazem.

    Hereckou jistotou a zdobností opatřili svěřené postavy Vladimír Krátký, Pavel Doucek, Michal Bumbálek, David Kaloč a Martin Veselý. Marie Durnová byla babičkou, starou paní, ale i zjihlou smrtí, která Těsnohlídkův život ukončí.

    Uvedení scénické montáže Mne blesk se dotekl opisující dramatické Těsnohlídkovy osudy považuji za počin a úspěch souboru činohry Národního divadla Brno. Foto NdB

    Uvedení scénické montáže Mne blesk se dotekl opisující dramatické Těsnohlídkovy osudy považuji za počin a úspěch souboru činohry Národního divadla Brno. Premiéra měla úspěch. Přesto jsem odcházel z divadla smutný…

    Múza Mab řekla: Moc dobré, chytré představení. Jemné. Bez vulgárností…

    Šel jsem Českou ulicí. Pod balkonem paláce jsem chvíli postál, pak zamával a byl jsem smutný dál…

    Brno – Komín, 24. 3. 2019

    Národní divadlo Brno – Rudolf Těsnohlídek, Zoja Mikotová, Iva Klestilová: Mne blesk se dotekl. Polozapomenuté osudy muže, jehož život bolel. Režie: Zoja Mikotová, dramaturgie: Pavel Jurda, scéna: Jan Štěpánek, hudba: Zdeněk Kluka, světelný design: Pavla Beranová, kostýmy: Marie Jirásková, pěvecké nastudování: Petr Svozílek. Osoby a obsazení – Rudolf Těsnohlídek: Dušan Hřebíček, chór, Jindra Kopecká – první Těsnohlídkova žena, slepice: Marta Zaoralová j. h., chór, Božena Hodačová, Anna Kutilová – druhá Těsnohlídkova žena Bystrouška: Elena Trčková, chór, Mína Kroupová, revírníková, Olga Vasická-Zámečníková – třetí Těsnohlídkova žena: Monika Maláčová, chór, babička Kubátová, tajemná Dánka, stará paní, smrt: Marie Durnová, chór, Karel Toman, Arnošt Heinrich, dědeček Kubát, revírník: Vladimír Krátký, chór, S. K. Neumann, Bedřich Golombek, kohout: Pavel Doucek, chór, Jiří Mahen, Edvard Valenta, komár, slepice: Michal Bumbálek, chór, Eduard Bass, Eskymo Welzl, slepice: David Kaloč, chór, Albert Pražák, skokánek, Zlatohřbítek, Jaromír John, slepice: Martin Veselý. Premiéra 22. 3. 2019.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 432)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,