Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 337)

    Z hlediště přichází kulhající poutník s kosou na rameni. Projde jevištěm, kosu opře o portál a vstoupí do hry jako pan Křenař, člověk, který o obyvatelích „černého domu“ ví mnoho. Rodině Pompeů je nechtěným sousedem. Plebejcem. Nevzdělaným a vlezlým. Jako fátum se zjevuje v kritických okamžicích dějů ochoten pomoci spravit kliku, zámek, vodovod… Až je na jevišti dokonáno, vezme smrtící kosu a brázdou mezi diváky putuje dál najít jinou štaci… Postavou poutníka s kosou rámuje režisér Břetislav Rychlík hořké drama zápasů tří manželských párů o životy a majetek Zázrak v černém domě. Milan Uhde napsal vynikající černou komedii, ve které je smíchu pramálo.

    Krutosti, které rodu Pompeů uštědřil osud, jsou hrůzné. Otec Pompe, právník, má v genetické vybavenosti geny duševní choroby. Dědičné zatížení se projeví u dcery Šárky. Ožení se s právničkou z židovské rodiny a postaví dům. Republiku však okupují hitlerovci a v Brně začnou platit protižidovské zákony. Manželce hrozí koncentrační tábor a likvidace. Pompe odmítne emigraci, protože vlastní majetek a dům. Složitými cestami získá pro svou paní doklady o jejím nežidovském původu…

    Jako v mistrovské detektivce, kousek po kousku, předkládá autor divákům taje rodičů a jejich dětí. Odhaluje přitom i souvislosti s historickými posuny státu, ve kterém jim bylo souzeno žít.

    Funkcionalistickou krychli jídelního salónu Pompeů navrhl výtvarník Svatopluk Sládeček. FOTO NdB

    Funkcionalistickou krychli jídelního salónu Pompeů se čtyřmi vstupními dveřmi, kulatým stolem, židlemi a vysokou, širší plochou hnědé skříně v pozadí navrhl a tmavými skvrnami v horních rozích opatřil výtvarník Svatopluk Sládeček. Věkovitou sešlost zatuchlé vily dotvrdil detailem, oprýskaným kastrůlkem pod bílými žebry kapajícího radiátoru. Z jeho jevištní podoby dýchá nostalgie pohledu na dobu prvorepublikového stavebního boomu i víra v heslo – můj dům, můj hrad…

    Posun plynoucího času znamenitě zachytila Markéta Sládečková, která vybavila hrdiny hry elegantními kostýmy připomínajícími módnost počátku devadesátých let dvacátého století. FOTO NdB

    Posun plynoucího času znamenitě zachytila Markéta Sládečková, která vybavila hrdiny hry elegantními kostýmy připomínajícími módnost počátku devadesátých let dvacátého století. Konstantní zatvrzelost konzervativního myšlení otce Pompa vyjádřila oděním do neokázalé skrovnosti hábitů z let předchozích, z doby šedě. Skřípajícími zvuky a praskáním přeskakujících drážek desek z vinylu v nahrávkách dávných hitů zaplnil chátrající dům skladatel hudby David Smečka. Nápaditost a neokázalost inscenování Břetislavem Rychlíkem a jeho vedení herců dělá z představení divadelní událost.

    Otec Eduard Pompe v podání Pavla Zatloukala uzurpuje své bližní. FOTO NdB

    Otec Eduard Pompe v podání Pavla Zatloukala pokulhává domem. Uzurpuje své bližní, soudcovskou mazanost halí do stařecké infantilnosti. Uvědomuje si úbytek fyzických možností svého těla a kritickým pohledem hodnotí schopnosti potomků, kandidátů na dědictví jím vytvořených materiálních hodnot. Matku, doktorku Pompeovou, hraje v životním výkonu Marie Durnová jako lstivou, životem a válečnými líticemi nezlomenou, půvabem obdařenou ženu, která se umí ovládat a prosazovat svou vůli. Zvolený kostým nosí jako soudcovský talár.

    Nápaditost a neokázalost inscenování Břetislavem Rychlíkem a jeho vedení herců dělá z představení divadelní událost. FOTO MdB

    Jejich dceru Šárku rozehrává do podoby psychicky nemocné, nešťastné, pokusy o sebevraždu páchající ženy, herečka mimořádně disponovaná pro charakterní role Hana Tomáš Briešťanská. V černých plandavých kalhotách a s rozcuchanými vlasy bloudí jevištní samotou. Jen prsty bosých šlapek prozrazují vrozený půvab. Skvělá herecká práce… Kariérně nejúspěšnějšího, leč otcem nemilovaného syna Dušana vytvořil komediální gagman Tomáš Šulaj s elegancí a mírnou zlotřilostí. Je oponentem otcových rozmarů i posměšným ironikem konání sourozenců. Je motorem inscenace. Jeho ženu, rodinou nerespektovanou Viťku, představuje Isabela Bencová-Smečková jako dobračku snažící se o smírná řešení rozmíšek klanu. Tatínkova oblíbence, syna Ivana, modeluje do podoby výbušného, životními nezdary skřípnutého, skrytého alkoholika sympatický dacan Martin Siničák. Šarmem překrývá povahové záludnosti postavy chtivého mamonáře. Dravost lovkyně vnáší do zatuchlých vztahů Ivanova mladinká manželka Taťána. Její představitelka Barbora Bezáková ji zdobí bezelstnou drzostí člověka, schopného pro lásku k muži udělat cokoliv. Jiří Pištěk v roli bodrého, leč nemilého souseda se nebojí být vlezlým a trapným pomocníkem i nebezpečným slídilem.

    Skvělá herecká práce… FOTO NdB

    Premiéra Zázraku v černém domě měla úspěch. Diváci odměnili tvůrčí tým i autora dlouhým potleskem.

    Šli jsme z kopce hrbolatým dlážděním.

    Kamarádka Mab řekla: Trochu ukřičené, ale do češství trefené představení.

    Ano, je to o nás…, přitakal jsem.

    Dobře napsané drama…

    Souhlasím. Kdyby se autor narodil ve Francii nebo Anglii, stalo by se světovým.

    Na Brno padl noční chlad.

    Brno – Komín, 30. 4. 2018

    Národní divadlo Brno – Milan Uhde: Zázrak v černém domě – rodinné účtování. Režie: Břetislav Rychlík, dramaturgie: Josef Kovalčuk, Pavel Jurda, scéna Svatopluk Sládeček, kostýmy: Markéta Sládečková, hudba: David Smečka, pohybová spolupráce: Ondřej Jiráček, asistent režie: Petr KlariN Klár. Osoby a obsazení – Otec, doktor Eduard Pompe: Pavel Zatloukal j. h., Matka, doktorka Pompeová:  Marie Durnová, Šárka, jejich dcera: Hana Tomáš Briešťanská, Dušan, jejich syn: Tomáš Šulaj, Viťka, jeho žena: Isabela Smečková Bencová, Ivan, mladší syn Pompeových: Martin Siničák, Taťána, jeho žena: Barbora Bezáková j. h., Soused, pan Křenař: Jiří Pištěk j. h.. Premiéra 27. 4. 2018 Divadlo Reduta, Brno.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 337)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,