Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 223)

    Jednou dávno navštívil mou domácí knihovnu Peter Scherhaufer. Čo to tu máš, za tím deklem? – Peter, to jsou mé libri prohibiti. – Ukáž!! Ty tu máš Krále Ubu… Alfreda Jarry…? Jarošu, Jarošu… Kdes to vzal? – To je odkaz po nebožce Skrbkové. – Netáraj… – Nechtěl bys to režírovat? – Teraz? To chceš, aby nás všetkých zhabali…

    Plakát navrhl výtvarník Jiří David (jedná se o jeho vůbec první plakát vůbec). Repro archiv DHnP

    Psala se osmdesátá léta minulého století a v Provázku se v Peterově režii realizovala jiná „zhabatelná“ díla, Král Ubu však nikoliv…

    Na tiskové konferenci před premiérou zaznělo: Jarryho Král Ubu je jedna z nejskandálnějších her v dějinách světového divadla. O premiéře v pařížském divadle L´Oeuvre 10. prosince 1896 vzbudilo pohoršení už její první slovo: MERDE! Drzá fraška, v níž autor, patafyzik, cyklista, piják absintu, bizarní podivín Alfred Jarry, dnes považovaný za otce surrealismu, absurdního divadla a avantgardy, shromáždil „veškerou směšnost světa“.

    Pamatuji si, že paní Lola mi tehdy v devětašedesátém řekla: Není to hra mého srdce, ale hráli ji v Osvobozeném divadle s Werichem v titulní roli, tak jsem si knížku koupila. Po tom, co se s naší republikou teď stalo, myslím si, že by tě mohla zajímat. Zdá se, že  ubuánství je věčné.

    Mění se v postavu francouzského krále… (Miroslav Donutil v titulní roli). FOTO JEF KRATOCHVIL

    Vladimír Morávek inscenuje Jarryho hru, původně napsanou pro loutkové divadlo, pod názvem Ubu králem: Svoboda! jako hlasitě křičící obrazovou surrealistickou báseň. Za neustálého blikání neonových zářivek a v palbě břeskného vypalování cirkusových hudebních akordů se prostorem kovových konstrukcí proplétají křičící kreatury fantaskně kostýmovaných a zmalovaných herců. Často zní útržky melodie francouzské revoluční písně Marseillaise.

    Uprostřed hrací plochy stojí hranatý pranýř navozující svým tvarem podobu lesknoucí se gilotiny. Časté jsou ohňové efekty. Hořící svíce jsou rozsévány jako plamínky zlověstných tušení. Kejklířská točení tyčemi se zapálenými konci podtrhává zlobnost žité doby. Diváci sedící na dlouhé tribuně jsou aktéry často atakováni a vtahování do hry.

    Morávek otvírá představení monologem autora Alfreda Jarryho vysvětlujícím anabázi prvního uvedení hry. Šarmantního podivína s francouzsky znějícím akcentem a hmyzími tykadly fousků pod nosem hraje skvěle Martin Donutil. Mění se v postavu francouzského krále a později dominuje i v roli komentátora…

    Přichází monstrum… Miroslav Donutil a Ivana Hloužková, Otec a Matka Ubu. FOTO JEF KRATOCHVIL

    Přichází monstrum, karikatura starého tlouštíka v nevzhledném trikotu upatlaného chrobáka s dobráckou tváří, pan Ubu. Je prostý, žoviální, lalok pod bradou má dvojitý. Je lenochem od pohledu. Jeho řeč je patlavá. Fekálie skloňuje ve všech možných, ale i netušených pádech. V očích mu to hraje nedobrotou a falší. Miroslav Donutil virtuózně vytváří obdobu českého Falstafa. Mluvou i pohledy ovládá diváky. Jen si tak samolibě brouká. Dovede však být i panovačný, rozmařilý a krutý.

    S ním vstupuje do hry máma Ubu v podivné konstrukci trčavé sukničky, s botami „o nestejné žerdi“ a s ošklivostí ve tváři. Je hybná, řečná, vitální a hnusná od pohledu. Ivana Hloužková ji hraje jako mazanou, po moci toužící, sexuchtivou selku.

    Socha obrovitého slona Salvatora Dalí shlíží ze své majestátní výše na snažení herců (Martin Donutil jako Alfred Jarry). FOTO JEF KRATOCHVIL

    Socha obrovitého slona Salvatora Dalí shlíží ze své majestátní výše na snažení herců. Je mu jedno, že Ubu intrikuje mord mocnáře a prohlašuje se králem. Je netečný k sestavování nové vlády. Nehne ani chobotem, když jsou likvidováni odpůrci nového krále a Ubuova „armáda“ se vydá plenit Polsko. Zdá se, že děj se posouvá samospádem, bez zadání… Do popředí se dostávají dobře rozehrávané herecké etudy (Dominik Teleky, Adam Mašura, Tomáš Milostný, Milan Holenda). Působivě vyznívá komické přesvědčování obecenstva po změně vládců: Máme svobodu, svobodu máte, jsme svobodní…

    Scény, ve kterých král Ubu předkládá poddaným k ohryzování upečené dítě a následně uzákoňuje zvyšování daní, mi navodilo hrůzné mrazení po celém těle… Následná degenerace systému moci, stařecká ochablost krále Ubu, rozpad vladařské formace a nástup nové ideologie, ve které je preferováno písmeno g oproti dřívějšímu h (Milan Holenda), je věrohodné. Chaos ovládl jevištní dění. Temporytmus inscenace se, žel, zpomaluje.

    Armáda krále Ubu je poražena (Miroslav Donutil). FOTO JEF KRATOCHVIL

    Armáda krále Ubu je poražena. Ruský car v červené, hrůzně široké, do tvaru rozevřeného zvonu šité suknic, jedná s králem Ubu. Nemohoucí stařec ožívá, stává se servilním, mluví rusky a cara uhlazuje. Morávek vytváří inscenací Ubu králem: Svoboda! nelichotivou vizi začátku příštích společenských dějů. Kéž by se mýlil…

    V zamyšlení jsem se šoural na tramvaj. Temné myšlenky mě neopouštěly. Doma jsem hledal knížku. O půlnoci jsem si uvědomil, že si Krále Ubu půjčil Peterko.

    P. S. Divadlo Husa na provázku pokračuje titulem Ubu králem: Svoboda! v naplňování dramaturgického programu sezony 2016/2017 nazývaným O naší současné krizi a Jak z toho ven, jehož části – operetu Včera jsme to spustili i inscenaci Tango macabre – jsme již viděli.

    Brno – Komín, 25. 2. 2017

    Divadlo Husa na provázku, Brno – Alfred Jarry: Ubu králem: Svoboda! Překlad: Prokop Voskovec. Úprava (s použitím textů Alfreda Jarryho): Vladimír Morávek. Režie: Vladimír Morávek. Dramaturgie: Lucie Němečková. Vuillard a Lautrec: Martin Chocholoušek a Martin Ondruš. Bonnard: Sylva Zimula Hanáková. Hudba: Tereza Marečková. Korepetice: David Janík. Pohybová spolupráce: Adam Mašura. Inspice: Hana Senková. Zvláštní poděkování: Zdeněk Kocián. Otec Ubu – Miroslav Donutil. Matka Ubu – Ivana Hloužková. Tři svobodní pitomci – Adam Mašura, Tomáš Milostný, Dominik Teleky. Smrtící koule – Dominik Teleky. První mrtvý – Adam Mašura. Druhý mrtvý – Tomáš Milostný. Spiklenec, vraždí, jak se dá – Milan Holenda. Kpt. Obruba + Prznič všeho a všech – Ondřej Kokorský. Alfred Jarry – Martin Donutil. Hromoslav, zmije prašivá – Filip Daňhel. Svědomí, obvykle bývá nahé – Tomáš Milostný. Královna vdova – velice velká smolařka – Simona Zmrzlá. Ruský car – Nicole Maláčová. Ten s tou mordou + Státní správa – Mark K. Hochman nebo Alfred Texel. Metresy – Andrea Horská, Nicole Maláčová, Pavlína Vaňková, Simona Zmrzlá. Předseda vlády – Ondřej Mataj. Muž v prvních dveřích – Dominik Teleky. Jeho žena – Nicole Maláčová. Muž ve druhých, nevydělává – Adam Mašura. Jeho žena – Pavlína Vaňková. Muž ve třetích dveřích – Ondřej Kokorský. Jeho žena – Simona Zmrzlá. Ruské vojsko, tuze impozantní zjev – Davic Janík. Znásilněná divačka – Hana Senková. Premiéra: 24. 2. 2017


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 223)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,