Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 215)

    Jsem divadelním zhýralcem a Brno se stalo přitažlivou divadelní štací pro soubory evropského společenství. Tuto rovnici o mnoha neznámých řeším za pomoci možností mé hrdé seniorské kapsy. Vezmu to však popořádku… 

    Peer Gynt je dramatická báseň ve verších o 5 dějstvích, kterou napsal Henrik Ibsen roku 1867. Hudbu k scénickému uvedení zadal Eduardu Hagerupovi Griegovi. Tak vznikla dvojdílná orchestrální suita Peer Gynt. Když jsem se dočetl, že Balet Slovinského národního divadla z Mariboru uvede v Janáčkově divadle Griegova Peer Gynta v rámci cyklu Taneční divadlo 21. století, nemohl jsem odolat…

    Sotva jsme se slečnou Mab usedli na sedadla, začal neviditelný orchestr hrát úvodní hudební větu Griegovy svity.

    Severskou idylu navozoval náznak polárního kruhu umístěný ve svahu vyvýšeného náspu a homole masivní chýše. Chlapec Peer vyběhl na palouk a pozoroval skotačení velkého jelena. Tanečník, tančící mohutné zvíře, poletoval ranním povětřím ladnými skoky. K imitaci předních nohou mu sloužily stříbřité nástavce upoutané na pažích. Iluze byla dokonalá. Stráň ožila vesničany. Peer Gynt vtančí do reje svatebčanů. Dívka, se kterou se chtěl oženit, se zrovna vdává. Rozhodne se její sňatek překazit. Spatří však krásnou Solvejg a zamiluje se do ní. Přesto unese ze svatební hostiny nevěstu, zneuctí ji a následně zavrhne…

    Choreograf Edward Clug má dar vypravěče abecedy tanečních znaků. FOTO archiv

    Choreograf Edward Clug má dar vypravěče abecedy tanečních znaků. Působivě vykresluje hravost svatebního veselí. Tanečky severské omladiny jsou něžné, naplněné citovostí, něhou i rozvernostmi. Jednotlivé episody pohybů tanečníků navléká jako perličky na nit náhrdelníku. Vše má bystrý spád. Vesničané dostihnou Peera. V hradbě dřevěných klátů se v rukou venkovanů míhají sekyrky. Na jeden z dřevěných špalků je položena hlava lapeného Peer Gynta. Zjevuje se postava Smrti v černé sutaně a osudově zasáhne ve prospěch Peera. Pozoruhodným detailem je Smrt malující na plátno postavené na stojanu. Takový malý pokus o zastavení tekoucího času.

    Gynt prchá do říše trollů. FOTO archv

    Gynt prchá do říše trollů, severských potomků obrů. Krátký, vášní prostoupený taneční duet Peera s dcerou krále trollů znázorňuje zplození potomka. Následuje ansámblové trollí běsnění, protože Peer odmítá vzít si za manželku těhotnou dívku. Tanec rohatých trollů s mozky usazenými na končetinách deformovaných těl nahánějících hrůzu byl poskládán z jednoduchých, rychle se měnících podupů nohou. Jako když se valí stádo zuřících pižmoňů.

    Clugovi se daří surrealistickými obrazy přesvědčivě postihnout pohádkovou fantastičnost příběhů. FOTO archiv

    Clugovi se daří surrealistickými obrazy přesvědčivě postihnout pohádkovou fantastičnost příběhů. Trollí ženy, připomínající poskakující trigy egyptských sfing, žahavé medúzy svázané opratěmi lásky z copů kapradin i ordinérní hetéra několika tváří jsou toho důkazem.

    FOTO archiv

    Před krutými trolly se podaří Gyntovi utéct. Peer volí rozjímání v přítomnosti krásné Solvejg. Solvejgina píseň lásky je naplněna něžnými pohyby dvou zamilovaných… Peerovi umírá maminka.

    Mab byla okouzlena. Zahrnula foyer jiskérkami slov. Griegova lidová norská hudba s příměsí skotského koření je skvělá. Peer jako úspěšný muž, dosahující naplnění velkých snů v příkopových propadlinách vztahů, byl výtečně tančený. Tklivé troubení elegantního jelena nad blížící se smrtí maminky nezkrotného sibiřského rosomáka Peera a pařezy, kterými nekoluje životodárná míza, se mi vrylo do paměti.

    Ve druhé části představení je Peer Gynt zámožným mužem. FOTO archiv

    Ve druhé části představení je Peer Gynt zámožným mužem. Odlétá do Maroka. Setkává se s létajícími koberci, beduíny, nádherou paláců a s copatými, do červené strakatiny zahalenými odaliskami. Do jedné z nich, ohnivé Anitry, se zamiluje. Taneční sekvence koberců a odalisek patří k nejvtipnějším scénám inscenace. Anitra však Peera okrade. Pohybující se perské koberce a svůdné pohyby tanečnic se prudce mění. Peer se seznamuje s tajemným mužem, lékařem psychiatrie a ocitá se v sirém prostředí blázince. Prostor je náhle průsvitně bílý až sterilní. Griegova hudba je bolestná…

    Nemocný Gynt se stává bezmocnou troskou v rukou tajemného lékaře. FOTO archiv

    Nemocný Gynt se stává bezmocnou troskou v rukou tajemného lékaře. Duševně choří kolem jeho nemohoucího těla křepčí s holými zadky. Ve zběsilém tanci z něj udělají svého krále… Za pomoci Smrti přeskakuje mezeru v bílém okruží, jako by šlo o překročení toku řeky Léthé. Gynt se vzdaluje všemu živému…

    Mimořádností inscenace jsou místa netančená, kdy tanečníci plní zadání choreografie činoherně.

    V Peerovi se ozývá svědomí. Ve zdlouhavém epilogu se mu nejdříve vybaví části promarněného života a poté ho postava tajemného muže vybízí ke vstupu do vysoké dřevěné rakve. Mrtvý Peer je do ní uzavřen. Z rakve však vystoupí, ale opět je vybídnut, aby se do rakve vrátil. Obřad vstupování do rakve se opakuje. Třikrát musí Peer zemřít, aby se mohl sejít s milovanou Solvejg…

    Na scénu vtančí jelen. FOTO archiv

    Kruhovou cestou slunce se plouží zestárlá, slepá, stále věrná Solvejg. Na zádech nese těžké dřevěné dveře. Peer se k ní přidává. Nese tíhu dveří společně s milovanou ženou. Na scénu vtančí jelen. Pomalu se zbavuje parohů i nástavců rukou. Dlouze je zavěšuje na horizont jako erb… Scéna zatmí. Griegova hudba závěrečnou codou choreograficky vyprávěný balet ukončila.

    Úspěch představení byl veliký. Obecenstvo povstalo a hostujícím umělcům z Mariboru aplaudovalo.

    Psáno ve spolupráci s Mgr. Martou Poláškovou.

    Brno – Komín, 25. 1. 2017

    Balet Slovinského národního divadla, Maribor – Edvard Hagerup Grieg: Peer Gynt. Libreto: Edward Clug podle stejnojmenné verze dramatu Henrika Ibsena. Hudba: Edvard Grieg. Choreografie: Edward Clug. Kostýmní design: Leo Kulaš. Scéna: Marko Japelj. Sochy: Ivo Nemec, Milena Greifoner. Asistence režie: Matjaž Marin, Miloš Isailović. Tančili členové souboru baletu Slovinského národního divadla. Osoby a obsazení. Peer Gynt: Miloš Isailovič. Solveig: Tijuana Križman Hudernik. Smrt: Gaj Žmavc. Áse, Peerova matka: Tanja Baronik. Jelen Sytze: Jan Luske. Ingrid, nevěsta: Mateja Železnik. Aslak: Sergiu Moga. Dívka v zeleném: Retiana Snetlična. Mads Moen, ženich: Matjaž Marin. Anitra, dcera náčelníka: Beduínů: Asami Nakashima. Malá Helga: Alena Medič. Begriffenfeldt, doktor: Sergiu Moga. Čtyři blázni: Tetiana Svetlična, Mirjana Šrot, Matjaž Marin, Tiberiu Marta. Tři salašnice: Klavdija Stanišič, Olesja Hartmann, Hristina Stojčeva. Král Trollů: Vadim Kurgajev. Psáno z hostování v Janáčkově divadlo v Brně v neděli 22. ledna 2017.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 215)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,