Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 141)

    Mé tělo se rozhodlo nemít mě rádo. Ochořelo. Snažím se mu podstrojovat, krmit jej léky… Nevděkem se odměňuje. Třese se zimnicemi, nesmyslně se ohřívá a bolí… Domlouvám mu: Začíná zimní rovnodennost, světla bude více. Více světla, více radosti. Odmítá i sledování podpůrných televizních pohádek. Výkřiky hroutících systémů jsou mu lhostejné a migrující zástupy je míjejí. Je to zlé.

    Tucek-hurka_maly_plakat

    Slíbil jsem, že je oději do pěknosti a že půjdeme do divadla k Buranům na premiéru.

    Do divadelního stánku hrstky statečných jsem se vploužil s úctou. V slavnostním napětí a gala obleku vítal hosty dramaturg Ondra. Usměvavá dívenka prodávala vstupenky a programy. Emily Brontëová, Jan Šotkovský: Na větrné hůrce. Sympatické grafice, smáčené v oparech nazelenalé modři, dominuje obnažená dívka. Z pod vlasové přilby jí vykukuje nosík, mlčící ústa a dětská bradička.

    Emily zemřela mladinká. Jejich třicet let bylo naplněno klopoty a svízelemi. Chudoba, nemoci, drsné poměry v internátní škole, nevlídné podnebí ostrovních krajů, hlad i život bez rodičovské lásky. Na pohřbu bratra Patricka se nachladila a krátce po onemocnění vydechla naposled. Bylo jí třicet let… Psal se rok 1848.

    FOTO Facebook Buranteatr

    Nalezenec Heathcliff (David Tchelidze). FOTO Facebook Buranteatr

    Foyer zvučel tichými hovory divadelních celebrit. Obávaný kritik, kamarád z mládí Vít Závodský, projevil zájem o mé zdraví. Snažil jsem se vypadat důstojně. Sestupoval jsem po stupních divácké elevace a uvědomoval si nuznost divadelního bytí Buranteatru. Jako u Dumasových mušketýrů i zde platí: Jeden za všechny, všichni za jednoho. Sezení i scénu staví, uklízí a v provozu udržují herci a šéf. Vecpal jsem se doprostřed první řady, po bok věhlasného recenzenta J. P. Kříže.

    Potemnělá pláň jeviště se tetelila horkem. V rozích vlály cáry organtýnu, zeď horizontu ze zavěšených slídových pásů se blýskala světelnými šmouhami. Z koutu bafaly chumáče valivých mráčků příslib pařících mokřin. Všudypřítomné vanutí tu a tam roztočilo některou z papírových růžic vytvářejících řadu bílých květů v průchodu za průsvitnou hřbitovní zdí…
    Na podivnou černou stolici uprostřed jeviště usedla vědma v sivé suknici a kytlici kryjící hlavu a trup. Služebná a svědomí rodu větrné hůrky Nelly Daanová (Ivana Plíhalová) nevýrazně brebentila vstupní potůček slov… Lekl jsem se. Román Brontëové je mnohomluvný, opisuje stavy jednajících postav i vrstevnaté děje…

    Služebná a svědomí rodu větrné hůrky Nelly Daanová (Ivana Plíhalová) nevýrazně brebentila vstupní potůček slov… FOTO Facebook Buranteatr

    Služebná a svědomí rodu větrné hůrky Nelly Daanová (Ivana Plíhalová – vlevo) nevýrazně brebentila vstupní potůček slov… (uprostřed Eliška Skálová, vpravo vzadu David Tchelidze). FOTO Facebook Buranteatr

    Jak vědma slíbila, na jeviště vtrhly děti. Hendley Earnshaw (Lukáš Rieger) v nablýskaných holínkách a jeho sestra Kateřina (Eliška Skálová) v provokativně červených punčochách. „Děti“ skákaly, běhaly, dováděly. Podlahová deska pod jejich divočením rachotila a do ovzduší vypouštěla prašné pšouky. Jako by pukaly velké plody vysušených pýchavek. Umně prosvícený prach vířivě stoupal k výšinám hůrky. Působil poetický. Bohužel i dusivě. Začal jsem kašlat.

    Do děje byl vhozen nalezenec, bosý Heathcliff (David Tchelidze) se slušivým černým bíbrem, v rozdrbané bílé košilce a s černou páskou držící na uzdě černé kalhoty. Děti rostly. Kateřina se měnila ve svéhlavé, výbojné kůzlátko. Její černá kopýtka rachotila dřevěnou hůrkou. Suchý třesk mlátil podlahu jako slámu. Byla pyšná na svou rychlopalnou výřečnost. Žel, hlásek byl tlumený, jakoby sítkem prašné sordinky. Přitom ve zpívaných pasážích role její hlas měl potřebnou nosnost a zněl lahodně. Manželský pár z Drozdova – Edgar Linton (Martin Veselý) a Isabella (Anna Čonková) – dodržoval rodovou odlišnost tradice panství, noblesu a mírnost projevu. Šlechetnost a kultura mluvy Edgarovi slušely, zrovna jako kávově béžový, upnutý kostým. Isabelle vykukovala zpod usměvavé tváře chtivost zištné svůdkyně.

    Sourozenecký pár z Drozdova – Edgar Linton (Martin Veselý) a Isabella (Anna Čonková) – dodržoval rodovou odlišnost tradice panství, noblesu a mírnost projevu. FOTO Facebook Buranteatr

    Manželský pár, milující Edgar Linton (Martin Veselý) a nešťastná Kateřina (Eliška Skálová) milující Heathcliffa… FOTO Facebook Buranteatr

    Chvályhodnou pozoruhodností inscenace byl používaný nábytek. Černé, hamatné židle rozdílných rozměrů, připomínající zašlé hřbitovní náhrobky, umocňovaly postavení jednajících figur. Jejich třeskuté přenášení však krom zlověstného rachocení, zvyšovalo víření částeček prachu. Následkem bylo mé kýchání…

    S nemocemi obyvatel panství se na Větrné hůrce a Drozdovu zjevoval lékař Kanneth (Roman Groszmann), uhrančivý černý elegán, suverén se slušivým bíbrem. Pohyboval se jako pán vod. Snad se i vznášel. Dlouho jsem přemýšlel, zda se nejedná o otce nalezeného Heathcliffa…

    Aktivním se stal nenávistí stižený milenec Heathcliff. FOTO Facebook Buranteatr

    Aktivním se stal nenávistí stižený milenec Heathcliff (David Tchelidze). FOTO Facebook Buranteatr

    O pauze jsem si povzdechl: Nemůžu najít klíč inscenace… Každá postava mimo konkrétního konání měla zadáno posouvat vyprávěním děj: Teď se událo to a to a my se přeneseme tam a tam. – Tato herecká zcizení však nebyla dostatečně přesvědčivá. Inscenace ztrácela „tah“. Nejzdařileji vycházely scény stylizované do hudebních rytmů a ty s baladicky laděnými písněmi.

    Ve druhé půli rozkvetlo herectví zamilovaných a aktivním se stal nenávistí stižený milenec Heathcliff. Chorobné záchvaty, touha po zakazované lásce a bytostná nechuť k nemilovanému manželovi dovedly Kateřinu (věrohodná Eliška Skálová) k tragickému konci. Boj lvice o lásku nenávistného manžela prohrála milující Isabella (Anna Čonková). Elegán, černý nalezenec Heathcliff v okopaných botách vesnického křováka prohrál vše. Herecké výkony mladého tria jsou příslibem do budoucna.

    Boj lvice o lásku nenávistného manžela prohrála milující Isabella (Anna Čonková). FOTO Facebook Buranteatr

    Edgar Linton a jeho manželka, nemocí zachvácená Kateřina (Martin Veselý a Eliška Skálová) FOTO Facebook Buranteatr

    Kuckající, se zarudlýma očima, jsem jel nočním trolejbusem. Hlavou mi táhlo, že u Buranů nebude jednoduchá situace. Změna ve vedení sice přinesla proměnu souboru, ale dramaturgie nadále dává přednost mnohomluvným scénářům a s pohybovým divadlem příliš nekalkuluje. Nu, snad je to jen můj dojem…

    Krátká procházka uličkami Komína můj organismus zklidnila. Porce léku mi umožnila klidný spánek.

    Brno – Komín, 13. 1. 2016

    Tucek-hurka-cover

    Buranteatr (Sokolský stadion, Kounicova 22, Brno) – Emily Brontëová/Jan Šotkovský: Na větrné hůrce. Dramatizace Jan Šotkovský podle překladu Kateřiny Hilské. V inscenaci jsou použity básně Johna Keatse v překladu Hany Žantovské. Režie: Gabriela Krečmerová. Dramaturgie: Miroslav Ondra. Scéna, kostýmy: Vendula Bělochová. Realizace kostýmů: Babka Skočovská. Hudba Adam Hlavatý. Light design: Tomáš Tušer. Produkce: Jana Fišerová. Hráli. Hindley Earnshaw: Lukáš Rieger. Kateřina, jeho sestra: Eliška Skálová. Hareton, jeho syn: Lukáš Rieger. Nely Deanová, služebná: Ivana Plíhalová. Heathcliff, nalezenec: Davis Tchelidze. Edgar Linton: Martin Veselý. Isabella, jeho sestra: Anna Čonková. Kenneth, lékař: Roman Groszmann. Inscenace vznikla za podpory Ministerstva kultury ČR a Statutárního města Brna. Premiéra 12. ledna 2016.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 141)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,