Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 118)

    Je to odvážný dramaturgický tah vedení Divadla Husa na provázku, nasadit v dnešních dnech do repertoáru Haškova Švejka.

    Tucek-Svejk-poster

    On to není čistokrevný Haškův Švejk, je to spíš taková baskervilská bestie nebo možná poněkud obřezaný německý špic. Také se jevištní dílo nazývá Mein Švejk. Jeho jevištní podoba trochu čerpá i ze Švejka Karla Vaňka a je uváděna s podtitulem: Operetta / Komedie / Smrt. Aby bylo jasno!

    Také se nejedná o žádný poklidný tok důvěrně známých kapitol. Je to uragán, fičák a drsný kartáč. Paní Müllerová světově proslulou větu Tak nám zabili Ferdinanda zpívá a zpívající Švejk ji přitom „bere“ zezadu. Švejk je řízný pořízek a kus zpěvného hovada. Tvrdý chlap. Švejkovo zatčení i jeho strastiplné putování vyšetřovnami, vězením, soudy, vojenskou nemocnici, je kvaltováno, zpíváno a chrčeno přímo tryskovým tempem. Jako když se zrychlí otáčky plechového gramofonu a tupá jehla rozrývá drážky tuze staré desky. Srozumitelnost slov je však minimální. Snad tvůrcům ani o jejich pochopení nešlo. Vše v inscenaci chvátá k okamžiku velké válečné katastrofy.

    Jednající postavy jsou silně stylizovány.FOTO archiv DHnP

    Jednající postavy jsou silně stylizovány.FOTO archiv DHnP

    Jednající postavy jsou silně stylizovány. Kadeta Adolfa Bieglera hraje hubená, vytáhla žena. Důstojníci, poddůstojníci, vojáci, všichni spěchají. Jako v transu naskakují do jedoucího vagonu, spurtují, aby doběhli ujíždějící, hádají se, zápasí, kálí do kbelíku, vystrkují na diváky holé zadnice, šílí a stále se přibližují hřmící frontě. Humoru je v inscenaci poskrovnu. Jako by tvůrci manifestovali názor, že na válce nic moc k smíchu není. Ani tehdy, když je ukazována v podobě panoptikální.

    Teď už jsme ve válce, teď už není kam spěchat. FOTO archiv DHnP

    Teď už jsme ve válce, teď už není kam spěchat. FOTO archiv DHnP

    Pozoruhodné byly hudební mixáže. Do rakouské hymny nebo do Radeckého marše pronikaly filmové melodie z doby nedávné…

    Po hodině se závratné tempo zpomalilo. Snad proto, že začalo být všem jasno. Teď už jsme ve válce, teď už není kam spěchat. Nostalgicky mně běžely hlavou okamžiky strávené nad stránkami Švejka s Ladovými obrázky a také geniální četba Jana Wericha. To se nedalo nesmát. To byl ovšem náš Švejk. Český Švejk. Haškův Švejk!

     Nostalgicky mně běžely hlavou okamžiky strávené nad stránkami Švejka s Ladovými obrázky a také geniální četba Jana Wericha. FOTO JAKUB JÍRA

    Nostalgicky mně běžely hlavou okamžiky strávené nad stránkami Švejka s Ladovými obrázky a také geniální četba Jana Wericha. FOTO JAKUB JÍRA

    Vše jsem pochopil v okamžicích, kdy byly ze scény odneseny kulisy vagonu dobytčáku, praktikábly rozházeny do podob válečných zákopů a herci se převlékli do současných vojenských „maskáčů“ s polními „bágly“ na zádech a se znaky českých vlaječek na rukávech. Nad hlavami nám začal létat „dron“. Na scéně vybuchovaly ohnivé gejzíry, malá helikoptéra vrčela, kulomety střílely. Mnozí byli zabiti, Švejk zastřelen. Na válce není opravdu nic k smíchu!!

    Na válce není opravdu nic k smíchu!! FOTO archiv DHnP

    Na válce není opravdu nic k smíchu!! FOTO archiv DHnP

    Sálem se ozval potlesk i hvízdání. Potlesk sílil, měnil se ve skandování. Diváci povstali a ve stoje tuze dlouho tleskali…!
    Velmi si vážím hereckých výkonů, odvahy režiséra a scénáristů, vynalézavosti scénografa i tvůrkyně kostýmů a autora hudebních koláží.

    Byl to silný zážitek. Paní Husa přesvědčila, že má stále prst na tepu doby.

    Brno – Komín, 24. 4. 2015

    (Z letního cyklu dosud neuveřejněných Mudrování)

    Divadlo Husa na provázku, Brno – Jaroslav Hašek, Karel Vaněk: Mein Švejk. Operetta. Komedie. Smrt. Druhý díl projektu DHNP Smějící se bestie. Scénář a dramaturgie Miroslav Oščatka, režie Jan Antonín Pitínský, scéna Milan Nytra, kostýmy Stella Šonková, hudba Richard Dvořák, asistent režie Petr Kubala, inspice Zuzana Měřínská. Premiéry 6. a 7. 3. 2015


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 118)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,