Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mrzák pro rozptýlení

    Irský dramatik Martin McDonagh ve svých hrách nešetří drsným humorem, tragickým sentimentem a slovy. Jeho hra Mrzák inishmaanský je přesně taková – cynicky explicitní a plná dlouhých rozhovorů, dějových zvratů a bizarních postaviček. Děj se odehrává v malém a izolovaném městečku ve 30. letech minulého století. Všudypřítomná ekonomická, duchovní a morální bída tohoto období v Irsku inspirovala McDonagha k sepsání příběhu siroty – mrzáka Billyho, který se přes posměch okolí rozhodne splnit si sen a stát se hercem v Hollywoodu.

    Mrzak-Celetna

    Inscenace Jakuba Špalka potěší zejména diváka, který vyhledává ostrý humor a rozptýlení FOTO MARTIN SVOBODA

    McDonagh nemá s postavami svých her slitování a jeho věhlasný cynizmus se promítá i do osudů, které jsou na hranici uvěřitelnosti. Režisér Jakub Špalek se možná i proto rozhodl upřednostnit humor před sentimentem a vytvořit inscenaci, která by se žánrově dala nazvat jako hrubozrnná vesnická groteska. Společenský úpadek a marasmus je tak z inscenace cítit v každém momentu. Autorka výpravy Libuše Josefy vytvořila hercům otrhané kostýmy, chudý a skromný inventář a k dekadentnímu dojmu vydatně dopomohla i slovní vulgarita. Jednotlivé scény Špalek oddělil nemotornými tanečními výstupy, které svou roztomilou prostoduchostí vyvažují drsný tón inscenace. Postupně se v takovém intermezzu představí v průběhu inscenace každý z herců, přičemž jeviště je zahaleno plátnem, na kterém se promítá scénická poznámka k následujícímu výstupu, podobně jako mezititulek v němých filmech. Veselá klavírní hudba navíc dotváří dojem estetiky slapstick komedií.

    I když inscenace jako celek nijak moc nevyniká interpretační invencí či originální estetikou, zaujme zejména několika hereckými výkony. Obzvlášť postava mrzáka Billyho je velmi nevděčná, jakékoli hendikepy jsou zpravidla na jeviště jenom stěží přenositelné tak, aby nezanechávaly pocit trapnosti či křeče. Ovšem Matouš Ruml svůj nelehký úkol zvládl brilantně – zvolil přirozenost a umírněnost, díky čemu se vyhnul sentimentálnosti a povrchnímu citovému vydírání. Vystupuje jako celkem normální kluk, který se rád baví, a lezou mu na nervy jeho tety. Za svým naivním snem o kariéře v Hollywoodu si bezhlavě jde ne kvůli své prostoduchosti ale proto, aby všem posměváčkům vytřel zrak.

    Další skvělý výkon vytvořil Martin Hofmann coby slizký Johnny Pateena. Ve své roli vskutku zhmotnil padoucha, na kterého je nepříjemné se i podívat. I když je jeho lidská hodnota nulová, dokáže si vydobýt respekt tím, že je samozvaným vesnickým zpravodajem a tedy jediným zdrojem informací. Libuje si v manipulaci a v tragédiích, nectí soukromí ani pietu. To, jak se Hofmann v roli Johnnyho dokáže na jevišti vyžívat z lidského neštěstí a jak si dokáže ve své pokleslosti vybudovat autoritu, vskutku stojí za pozornost. Výraznou postavou je také Helena, místní kráska, ze které ale jde strach. V inscenaci Divadla v Celetné ji ztvárnila Markéta Coufalová (v alternaci s Martinou Prášilovou). Jde rovněž o velmi mnohovrstevnatou a náročnou roli, kdy herečka musí neustále vytvářet agresivitu a se svým okolím zacházet opravdu tvrdě – a to jak fyzicky, tak mentálně. V tomto případě slova zdaleka nestačí, vulgární slovník a vyhrůžky jsou jenom špičkou ledovce postavy. Coufalová ale zatím k takovému celostnímu uchopení Heleny nedospěla. Je spíš jako neomalená puberťačka, která ráda provokuje a uráží lidi, skutečně násilnickou povahu si ale v roli neosvojila.

    Inscenace Jakuba Špalka, která byla letos v březnu uvedena jako obnovená premiéra, tak potěší zejména diváka, který vyhledává ostrý humor a rozptýlení. Po technické stránce lze inscenaci vyčíst jenom málo, ale zároveň nevychází z kolejí zavedených scénických interpretací McDonaghových textů. Poučenější divák tak bude hlubší poselství či originalitu hledat marně.

    Spolek Kašpar, Praha – Martin McDonagh: Mrzák inishmaanský. Překlad Ondřej Pilný. Režie Jakub Špalek,  hudba irská lidová upravená Petrem Maláskem, výprava Libuše Josefy, pohybová spolupráce Michaela Váňová, dramaturgická spolupráce Lenka Bočková. Premiéra 6. března 2015 v Divadle v Celetné.


    Komentáře k článku: Mrzák pro rozptýlení

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,