Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2024

ročník 33
20. 2. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Studium podle Miriam

    Některé dramatické texty dokážou svou kritikou společenských a politických poměrů zasáhnout poměrně úzkou skupinu divadelníků a s nimi spřízněných intelektuálů. A pak existují hry, které ironicky reflektují vztahy v této komunitě – a snad právě proto rezonují ještě mnohem silněji. Mezi ně patří také Miriam Šedá Martina Macháčka. Formou scénického čtení ji v premiéře uvedl mezinárodní Divadelní festival Kutná Hora.

    Anita Krausová a Jakub Gottwald ve scénickém čtení hry Martina Macháčka Miriam Šedá FOTO DITA HAVRÁNKOVÁ

    Divadelní kritik a dramatik Macháček napsal mystifikační konverzační komedii, která údajně vznikla jako výsledek sázky mezi ním a Miriam Šedou. Oba také ve hře vystupují – on jako vysokoškolský profesor na jednom humanitně zaměřeném institutu, ona jako adeptka na studium.

    Vztah profesor–studentka se ve hře na jednu stranu jeví jako archetypální. Femme fatale Miriam ale zároveň cíleně a bez zábran demaskuje urputně budovanou intelektuální stylizaci pedagoga Macháčka a při tom nad ním získává převahu, kterou, zdá se, taky využije. Je to vidět už během scény přijímacího řízení, na něž se adeptka sice dostaví jen se stručným projektem, ale svůj svérázný zájem o studium je schopna osvětlit opravdu květnatě. Působí jako neúprosná kritička všeho, na co pasuje označení „běžný tuctový život“. Vymyká se z jeho pravidel, nekorektními poznámkami balancuje na hranici ignorance a zhnusení ze života. Investigativně a bez okolků se dostává pod kůži Macháčkovi, jenž umožní jejímu brysknímu úsudku, aby se rozvinul a projevil. A Macháček-autor nechává dialog plynout jako vyhrocené škádlení dvou protichůdných světů, kterým ale postupně hrozí konfrontace – to když se události z akademické půdy vpletou do intimity vztahu, z čehož vzejdou nečekaná odhalení.

    Ve hře vystupují také dvě Poznámky Šedé, které ironicky glosují, rozvíjejí, zpochybňují anebo úplně negují již vypovězené, popřípadě osvětlují změny prostředí. Vyjadřují to, nad čím mohou přemýšlet čitatelé nebo diváci, aniž by se to odvážili nahlas přiznat. Tyto personifikované scénické poznámky zároveň obrušují vyhraněné myšlení obou postav a dávají tak tušit, že mají společného víc, než by se z jejich střetů mohlo zdát.

    V debatách dvojice, přerušovaných pouze Poznámkami, jsou demaskovány trhliny ve vzdělávacím procesu a vztazích mezi studenty a pedagogy. Macháček dobře odpozoroval reálie současného akademického prostředí. Je to svět, který už dávno sestoupil z piedestalu intelektuální nadřazenosti a svými problémy, malými či většími podvody a zvláštními praktikami ve výběru studentů se naopak začíná podobat obyčejnému všednímu světu.

    Toto prostředí nicméně oběma protagonistům poskytuje jistý způsob realizace. Také Šedá se postupně stane inventářem katedry a oba se neúnavně snaží dopátrat pevného bodu, od nějž by se mohli odrazit. Ona chce ukotvit své myšlenky napsáním práce, ovšem její napojení na akademické prostředí relativizuje nejen výsledky jejího výzkumu, ale také její uhrančivou posedlost po kritice humanitních věd. On jako ženatý a zavedený pedagog nachází v kariéře a v sociálním statusu jistotu a vážnost. Sice už dávno ztratil víru v tyto hodnoty, ale dosud ho nikdo z jeho nedůvěry ve faktické myšlení neusvědčil tak jako Miriam. Macháček ani Šedá ve svém nitru nevěří ničemu a nikomu. Jsou hrdiny v době postfaktické a ve vzájemném vztahu hledají nějakou souvislost, k níž by se mohli upnout. A i když se jejich příběh odehrává v předvídatelných lokacích, jako jsou kabinet, krčma či byt během drogových orgií, ze slovních zvratů vyvstává překvapivý příběh s nečekaným vyústěním.

    Zářijové scénické čtení potvrdilo jevištní životaschopnost hry. Inscenátoři k ní přistoupili s odstupem i s lehkou sebeironií a nabídli tak východisko k plnohodnotné inscenaci – ačkoli autor tuto cestu s mystifikací sobě vlastní zpochybnil přímo v textu.

    Miriam Šedá a Martin Macháček – Miriam Šedá. Text a koncept Miriam Šedá a Martin Macháček, režie kolektiv, hudba Tomáš Bayer. Světová premiéra 11. září 2020 na Divadelním festivalu Kutná Hora.


    Komentáře k článku: Studium podle Miriam

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,