Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mimochodník Rudolfa Křesťana: Nahlédnutí do ráje

    Při tvorbě ráje chtěl Hospodin pro Adama jen to nejlepší, takže to byl jistě i ráj daňový.

    Kromě jiného je to zjevné z faktu, že Adamovi vytvořil Evu: v zájmu výhodného společného zdanění manželů. Pravda, nebyli jimi doslova, ale k vlastnostem daňových rájů patří i skutečnost, že se nad lecčím přivře oko.

    K Adamovým výhodám patřilo i osvobození od zdravotního pojištění. V knize Genesis o něm není zmínka. Přitom byla Adamovi poskytnuta kompletní operační péče včetně spolehlivé anestezie.

    Cituji z Bible svaté podle posledního vydání kralického z roku 1613: „Hospodin Bůh uvedl tvrdý sen na Adama, i usnul; a vyňal jedno z žeber jeho a to místo vyplnil tělem.“

    Šlo o náročný chirurgický akt. Jeho smyslem bylo naplnění myšlenky, že „není dobré člověku býti samotnému“. Hospodin souběžně vyjevil v souvislosti s Adamem: „…učiním jemu pomoc, kteráž by při něm byla.“

    Je nesporné, že na Adama toho v ráji bylo moc. Kromě jiného dostal od Hospodina za úkol něco, co jinak řeší mnohočlenné názvoslovné komise.

    Snad mu Eva pomohla v náročném projektu předznamenaném tím, že Bůh přivedl k Adamovi „všelikou zvěř polní i všecko ptactvo nebeské“. Učinil tak se záměrem, aby první člověk „pohleděl na ně, jaké by jméno kterému dáti měl; a jak by nazval Adam kteroukoli duši živou, tak aby jmenována byla.“

    Musel to být olbřímí nominační úkol.

    Představa, že Hospodinovo názvoslovné zadání sahalo od andulky po žirafu, mě přivádí k přirovnání, že Adam se přitom určitě nadřel jako kůň (byl-li už pojmenován).

    Oba protagonisté ráje chodili, jak je pánbůh stvořil (doslova). Ušetřili tudíž za oblečení včetně DPH. K fíkovému listu přišli až po prvním hříchu, když oba okusili ovoce ze stromu poznání.

    Do té doby si nebyli vědomi – jak Bible uvádí – své nahoty ve smyslu studu.

    Ze strany Hospodina to byla promyšlená pojistka. Podle změny pak mohl poznat, že překročili jeho zákaz. Po pozření zapovězeného ovoce si totiž náhle uvědomili svou nahotu a následně ji zamaskovali („navázali listí fíkového a nadělali sobě věníků“).

    Ač do té doby žili v daňovém ráji, teď je však za trest čekala daň nejvyšší: vypovězení z Edenu.

    Fíkové prozrazení se mi v podání Bible jeví jako sofistikovaný způsob finančního úřadu, jak přijít na podvod. Když se ho oba dopustili, uslyšeli hlas Hospodina Boha chodícího po ráji. S výčitkou se skryli před jeho tváří, ale marně.

    „I povolal Hospodin Bůh Adama a řekl jemu: Kdež jsi? Kterýžto řekl: Hlas tvůj slyšel jsem v ráji a bál jsem se, že jsem nahý; protož skryl jsem se.“

    Následovala Hospodinova cílená detektivní otázka: „Kdožť oznámil, že jsi nahý? Nejedl-lis ale z toho stromu, z něhožť jsem jísti zapověděl?“

    A bylo po srandě.

    Následovalo vyhnání obou a Bůh „osadil zahradu Eden cherubíny… s mečem plamenným blýskajícím se…“

    Co z toho plyne?

    Obávám se, že nic.

    Literární noviny číslo 21/2012
    vyšly 24. května 2012.

     

     

    www.literarky.cz
    predplatne@literarky.cz


    Komentáře k článku: Mimochodník Rudolfa Křesťana: Nahlédnutí do ráje

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,