Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Miloš Horanský: Buďte podržpalec našemu Mundstockovi

    Pan Theodor Mundstock, inscenace podle románu Ladislava Fukse, má v pražském Studiu Hrdinů premiéru 25. května. Dramatizace a režie se ujal básník a dramaturg profesor Miloš Horanský – jde o spojení překvapivé a titul v mnoha ohledech atraktivní.

    Miloš Horanský

    Pane profesore, po letech se vracíte do divadla. Proč?

    Špatná informace; nejsem a nebyl jsem vzdálený od divadla. Hostoval jsem v Mladé Boleslavi, kde je mnoho let živo a tvořivo. Dělal jsem v Disku s Evou Salzmannovou se ztepilým ročníkem (Borová, Remková-Brousková, Batěk, Bambas, Rakušan…) magického černošského autora Kwahulého. Režíroval jsem za poslední léta ve Viole hru o Marguerite Durasové, která vycházela z jejího předsmrtného ďábelského i andělského deníku. Pak Škvoreckého Legendu Emöke ve společné dramatizaci s Adélou Kroupovou. A nedávno svůj text o Boženě Němcové Neumím jinak než láskou. Takže práce u Hrdinů má kontinuitu.

    Kwahulé, Durasová, Škvorecký, Němcová… Proč nyní Fuks?

    Už za života Ladislava Fukse jsem s ním vedl – ač obdivnou – polemiku kolem jeho Mundstocka. No, a nyní ji vedu na tu absolutní vzdálenost, která mezi námi je, i ve své hře, která je velmi volnou variací na jeho román.

    Jak jste se dostal ke Studiu Hrdi?

    Sblížili jsme se kolem Radokových cen. A pak domlouvali souvztah pracovní.

    Od tvůrců Studia Hrdinů vás dělí více než jedna generace…

    Dialog se Studiem Hrdinů je od začátku dobrý. Iritující, nakažlivý. Nedalo nám práci, navzdory generačnímu příkopu, se konformovat. Jan Horák, Michal Pěchouček, Kamila Polívková, Ivan Acher jsou mi prostě blízcí. Jdou po svém k textům, ke scénografii i k celé divadelní materii. Ale není mi to napříč. Rozumím tomu i jim. Uskupení jménem Studio Hrdinů i za těch pár let, co existuje, má svůj rukopis a svérázný odér. Zajímavý je prostor jejich divadla, který je zdánlivě nepřívětivý, sychravý, ale už jsem si ho anektoval – myslím… Je vstřícný, ne tak chamtivý, jak jsem o něm původně smýšlel. A mám též silnou hereckou trojici, řekl bych plaše, doslova srdcovou – Vojtěch Dyk, Gabriela Míčová, Dana Poláková. Jejich pracovitost, senzibilita a tvořivý zážeh byly pro mne přívětivým darem.

    Co můžeme od vaší inscenace očekávat?

    Nepyšně se domnívám, že moje variace na Mundstocka je jedna z možností jevištní podoby poezie. Dejme tomu tragické. Buďte podržpalec našemu Mundstockovi.hul


    Komentáře k článku: Miloš Horanský: Buďte podržpalec našemu Mundstockovi

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,