Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Michal Chovanec

    (1976) Zdravotní klaun, herec. Zlomovou událostí v jeho životě se stal úspěšný konkurs do neziskové organizace Zdravotní klaun, kam nastoupil v roce 2007. Je členem hereckého souboru brněnského Malého divadla Kjógenu, který přináší českému publiku poetiku starých japonských frašek. Spolupracuje s Divadlem Bolka Polívky, kde se věnuje moderní klauniádě.

    Co vás přivedlo k umění/divadlu

    Nepocházím z divadelního ani jinak uměleckého prostředí, takže nejsem příliš ovlivněn vzory z mládí. Dalo by se tedy říci, že se jedná čistě o vnitřní puzení mysli. Touha aktivně se podílet na tom zvláštním rituálu, který každé divadelní představení vytváří. A pochopitelně také sebestředná, ale o to víc upřímná potřeba publikum zaujmout, rozesmát či dojmout.

    Největší umělecký/divadelní zážitek

    Nemám sestaven osobní žebříček zážitků… Naposledy se mnou emočně zamávalo geniální představení Elity Slovenského národního divadla v režii Jiřího Havelky. Dokonalým divadelním řemeslem, osobitou poetikou a silným aktuálním tématem. A nemohu nezmínit katalánský Escarlata Circus, kdy jsem v rámci jejich divadelního „rituálu“ Devoris Causa snědl zeleninovou loutku.

    Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste rád zašel na kus řeči

    Jelikož takových osobností je celá řada, nechtěl bych žádnou – ani posmrtně – urazit tím, že bych upřednostnil jednu před ostatními.

    Námět/text, který vás přitahuje a který byste chtěl zpracovat

    Přecházení, přemisťování se v prostoru, přechod z jednoho místa na jiné, z jednoho stavu do druhého. Zajímá mě, co se tím mění, jak nás to mění, co je přechodový rituál. To vše pohledem klauna, tedy osoby nanejvýše citlivé, otevřené, naivní a schopné nahlížet na běžné záležitosti života konvencemi nezastřenýma očima.

    Divadlo, výtvarné umění, literatura, film, hudba, které máte rád a kterým se naopak vyhýbáte

    Mám rád divadlo, které respektuje přítomnost publika, komunikuje s ním, zkrátka které je živé a přítomné. Divadlo stylizované, neiluzorní, které si nehraje na realitu, ale přiznává svou divadelní skutečnost. Obecně mám rád veškeré divadlo, které je děláno se zájmem a zaujetím, nikoli z profesní nezbytnosti.

    V hudbě mám široký záběr, od klasických děl až po moderní experimenty, ale nejvíce jsem rozjitřený při poslechu jazzu, ideálně naživo. A také ve chvílích, kdy hraji s kapelou.

    Sečteno a podtrženo mám rád veškeré umění a lidské činnosti, které překračují zažité postupy, posouvají hranice a vyzývají nás na „souboj“ s naším zažitým postojem.

    Historická či současná osobnost /divadelní postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená

    Postava Quida ve filmu Život je krásný – pro její postoj k životu.

    Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete

    Fascinuje mě modrásek hořcový. Jedná se o motýla, který ke svému rozmnožování vyžaduje jen určitý druh rostliny (hořec) a určitý druh mravenců. Vysází svá vajíčka do hořce, vyvinou se larvičky, které si v určitém vývojovém stupni prokousají okýnko v okvětí rostliny a spadnou na zem. Odtud je mravenci odnesou do svého mraveniště, kde se o ně starají. Ale to mraveniště nesmí být od rostliny dál než na dva metry. Tomu říkám nekompromisní přístup k životu – buď to bude, jak jsem si naplánoval, nebo nebudu žít.

    Etické či jiné hranice, za které byste jako tvůrce nešel

    Nešel bych proti vlastnímu svědomí. A důvěřuji svému vkusu.

    Umělecký/divadelní sen

    Už se mi několik konkrétních divadelních snů splnilo. Takže teď sním o tom, aby naše současná hra-klauniáda Letem sokolím stále zrála, hrála se po celém světě, všude lidé brečeli smíchy a po představení odcházeli domů rozradostněni jako malé děti.

    Kým/čím byste byl, kdybyste se nevěnoval divadlu/umění

    Strojařem – programátorem CNC strojů. Vystudoval jsem totiž strojařinu.

    Plus: Zajímá vás umělecká kritika?

    Ano. Zajímá mě kritika či názor na mou práci. Divácká, umělecká, odborná, konstruktivní, emoční, pozitivní, negativní, kolegiální, prostě jakákoli. Byl bych asi samolibý blázen, kdyby mě nezajímal názor lidí, před které předstupuji.

    Druhá věc je, že se snažím různě úspěšně nenechat se kritikou příliš ovlivnit a nepoddat se jí. Zvláště v případě, mám-li na věc odlišný názor. To ovšem neznamená, že nemůže kritika můj postoj ovlivnit a případně i můj přístup k věci měnit.

    • Autor:
    • Publikováno: 28. května 2018

    Komentáře k článku: Michal Chovanec

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,