Glengarry Glen Ross Ondřej Sokol – nespokojený režisér. Jde o mocného a obávaného šéfa chicagské realitní kanceláře, jež se živí prodejem nemovitostí na Floridě. A herci na jevišti jsou jejími agenty, kteří pozemky v bytech vytipovaných kupců prodávají. Ale prodej poslední dobou skomírá. Šéf dává drsnou podmínku. Do týdne každý předloží své výsledky. Kdo sežene nejvíc „kšeftů“, získá luxusní auto a vysoký plat, ostatní mají padáka.">
Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2022

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2022

ročník 31
28. 6.–31. 8. 2022
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    Máte padáka

    Na začátku představení v Činoherním klubu vstane mezi diváky sedící muž a spílá hercům shromážděným na jevišti. Není to rozhořčený divák, ani – ač je tím mužem inscenátor Glengarry Glen Ross Ondřej Sokol – nespokojený režisér. Jde o mocného a obávaného šéfa chicagské realitní kanceláře, jež se živí prodejem nemovitostí na Floridě. A herci na jevišti jsou jejími agenty, kteří pozemky v bytech vytipovaných kupců prodávají. Ale prodej poslední dobou skomírá. Šéf dává drsnou podmínku. Do týdne každý předloží své výsledky. Kdo sežene nejvíc „kšeftů“, získá luxusní auto a vysoký plat, ostatní mají padáka.

    Otmar Brancuzský, Michal Pavlata a Domingos Correia v dramatickém výstupu inscenace FOTO PAVEL NESVADBA

    Tento úvod předznamenává – a osvětluje – další dění. Před divákem se odehrává groteskně pojatý souboj o zákazníka, ale především vzájemný souboj mezi agenty. Do té doby přátelé, kteří spolu chodí do čínské restaurace na obědy, se stávají bojovníky na život a na smrt. A uchylují se k podrazům. Dokonce k vyloupení dokumentů ve vlastní kanceláři, které pak vyšetřuje policie. Groteska ze světa neurotických byznysmenů okrádajících důvěřivé naivky se proměňuje v kriminálku, ta se mění v crazy komedii a ta opět v grotesku. Je součástí Mametovy trilogie ze světa byznysu (první částí je – v ČK hraný – Americký bizon, závěrečnou V potu tváře orat budeš).

    Režiséru a překladateli textu Ondřeji Sokolovi se podařilo přesně charakterizovat svět, ve kterém se příběh odehrává. Především ale vystihl podstatu Mametova společensky ostře kritického textu. Ostře řezané, břitké autorovy dialogy spoléhají na stejně razantní, groteskní herectví. Nabízejí plno slovního humoru a situačních gagů, jež přesně odpovídají stylu, jenž zdobí pražský Činoherní klub od jeho založení, a jejž umí Sokol skvěle rozehrávat. Tentokrát dokázal ještě něco navíc. S divadelní lehkostí, jakoby mimochodem vytváří na jevišti dusnou, téměř existenciální atmosféru, jíž divákům jasně a zřetelně osvětluje důvody, proč se všichni tak „vyšinutě“ chovají. Sokol s velkou režijní suverenitou a razancí, současně se suchou ironií (pro něho typickou) přenáší na jeviště nevybíravě krutý svět, kde peníze a maximální zisk „za jakoukoli cenu“ jsou jediným motivem k životu a práci. Beránci, naivové a loseři z něj vypadávají.

    Důležitá je právě ona v úvodu citovaná scéna, Sokolem (či možná dramaturgy Romanem Císařem a Vladimírem Procházkou) do hry dopsaná. Všechna čest – skvělý nápad! Bez ní by – obávám se – řada dějových motivů a situací sklouzla (aspoň v českém kontextu, kde obdobné kanceláře a agenti – pokud vím – neexistují) jen do prosté satirické komedie či kriminální frašky. Všichni hrají s nasazením a v rámci žánru přesně. Neupadávají do planého psychologizování, ani nezdůrazňují fraškovitost či grotesknost situací a dialogů. Hrají staccatově rychle, v ostrých střizích a s maximálním nadhledem. Ať už je to pitoreskní Michal Pavlata jako nešťastník Shelly Levene, v každé situaci přehnaně reagující Jaromír Dulava jako manipulátor Dave Gross, rošťácky přímočarý Michal Suchánek v roli provokatéra Richarda Romy, důsledně se po pravdě pídící Domingos Correira v roli Johna Williamsona či neuroticky zmatený Otmar Brancuzský v roli nešťastníka Georga Aaronowa. Parádní parodií chandlerovského detektiva se k nim přidal i Matěj Dadák v roli vyšetřovatele Baylena. Snad jen Pavel Kikinčuk v roli podvedeného obchodníka Jamese Lingka zatím trochu tápe. Nemůže se přidat k hereckému „řádění“ svých kolegů. Snaží se držet si odstup od reje gagů a divokých dialogů, najít tenkou hranici mezi naivitou a dojemností své postavy a na té balancovat. On by měl být tím, koho je člověku líto, a současně jím – pro jeho hloupost – pohrdá. Zatím je však spíš rozpačitý popleta.

    Glengarry Glen Ross je stylově přesnou, hereckou komedií ze světa, z jehož diktátorských manýr, ostrých loktů a cynické pragmatičnosti se zvedá žaludek. Možnou obranou je i výsměch. Ten pražská inscenace naštěstí nabízí – kromě úderu na solar v úvodu – v každé vteřině. Ještěže tak…

    Činoherní klub Praha – David Mamet: Glengarry Glen Ross. Překlad a režie Ondřej Sokol, scéna Adam Pitra, kostýmy Katarina Hollá, dramaturgie Roman Císař a Vladimír Procházka. Premiéra 6. června 2011.


    Komentáře k článku: Máte padáka

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,