Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Marnost nad marnost, všechno je marnost!

    Jihočeské Divadlo Continuo uvádí od 18. do 23. srpna další letní exteriérový projekt. Po předloňské Krajině na znamení, která se z části odehrávala ve vlaku z Netolic do Malovic a zpět, a loňských Jizvách v kameni, inscenovaných v prostorách nedaleké zemědělské usedlosti Rábín, se letošní akce vrátila k rybníku Otrhanec poblíž Malovic, kde má soubor sídlo. Od začátku srpna tam téměř třicet performerů připravovalo site-specific projekt Jezero Grus grus .


    Jde o pravou site-specific akci, jež je inspirována prostředím a rozvíjí impulsy, které dává zdejší krajinný prostor. Rybník Otrhanec, lávka, která ho protíná, hráz s mohutnými stromy, pařezy, vykotlanými kmeny a stromy utopenými ve vodě, louka s mokrou trávou. Hraje se až po setmění, a tak se na hladině odrážejí odlesky světel z jednotlivých zastavení. Cesta je lemovaná svíčkami ve sklenicích. Vše to by stačilo samo o sobě. Kdo by rád nezavzpomínal na táborovou „bojovku“ či pohádkový les? Na podobném principu totiž projekt funguje.

    Začíná se na louce, která je pokrytá strašáky. Diváci se mezi nimi proplétají a zkoumají, zda v nich nejdou ukrytí herci. Jsou. Po chvíli se začnou pohybovat a vyprávějí, že nemají lidi rádi. Mají radši ptáky, i když je smyslem jejich existence právě jejich strašení. Kdysi však lidé nebyli zlí… To však ještě žili ve větvích stromů… Diváci, rozdělení do skupin, putují dál. Nejprve po hrázi, poté přecházejí po lávce a jsou dokonce převezeni vorem. Pouť je může přimět k zamyšlení nad lidským údělem, nebo mohou jen snít a kochat se asi dvacítkou inscenovaných výjevů.

    Snímek archiv

    V úvodním zastavení herec hebrejsky a poté i česky recituje z Knihy Kazatel: Marnost nad marnost, všechno je marnost! Buší do torza starého dubu, v němž je ukryto mladé děvče: obraz Zrození. Další mikrosituace diváky zavedou do každodenních činností – pere se prádlo, herci sedí na židlích u stolu, ale nábytek je upevněn na kmeni stromu a otočen o devadesát stupňů. Některá zastavení jsou obtížněji rozšifrovatelná, což ale není na závadu. Každý divák může viděné a slyšené svobodně interpretovat podle sebe a svých zkušeností. Samozřejmě ne všechny živé obrazy jsou samy o sobě „nosné“ nebo technicky precizní, ale i to – či možná právě to – patří k poetice takovýchto projektů.

    Do paměti se vám tak může zarýt například několik metrů vysoká, asi čtyřpatrová věž, na níž je připevněna velká role papíru, kterou performeři dole odvíjejí, uprosřed popisují a na vrcholu trhají a odhazují. Zřejmě metafora lidského osudu, v níž je umně zakódován symbol kruhu a opakování, který se objevuje i v mnoha jiných obrazech. Zdá se, že je pro celý projekt stěžejní. Na začátku bylo zrození, na konci stojí smrt – pohřeb a převezení na „druhý břeh“. To však není konec. Následuje obraz šílenství, ve kterém (jako na začátku) zní slova o marnosti lidského osudu a lidského konání. Po dvouhodinovém putování labyrintem obživlých obrazů se vracíme na louku se strašáky – ti jsou už však nehybní…

    Snímek archiv

    Jezero Grus grus (Grus grus je latinský název jeřába popelavého, jenž je symbolem štěstí, dlouhého života a moudrosti) není projekt veselý ani snadno čitelný. Pro některé poutníky byl – soudě podle jejich komentářů – dokonce úmorný, únavný a nudný. Byla slyšet přání, aby se příště objevil aspoň ohňostroj. Taková marnost… povzdechl si kdosi. Přijetí tedy odpovídalo samotnému tématu… Vedlo mě to k tomu, že jsem přemýšlela o samotném smyslu divadla jako takového a především o osudu jeho věčně marnotratných synů, jakými právě Continuo jsou. Dokážete-li, přijměte je. Přijeďte a meditujte. Nechcete-li, pak vše je marnost. Marnost nad marnost…

    Po hladině Jezera Grus grus můžete bloudit ještě dnes a naposledy v úterý 23. 8. 2011, performance začíná ve 20:30 hodin.

    Divadlo Continuo: Jezero Grus grus. Mezinárodní exteriérový projekt. Režie a hlavní koordinátor Pavel Štourač. Premiéra na hladině a v okolí rybníka Otrhanec u Malovic, 18. srpna 2011.


    Komentáře k článku: Marnost nad marnost, všechno je marnost!

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,