Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Malovat houby je jako malovat architekturu

    Prostory brněnské Reduty, které před 245 lety poctil návštěvou a se svou sestrou zde koncertoval tehdy jedenáctiletý Mozart, jsou ND Brno poskytovány Fakultě výtvarných umění VUT již několik let k rozličným výstavám či prezentacím jednotlivých ateliérů (roční přehledy tvůrčí činnosti etc.). Ve středu 18. ledna se v Redutě konala vernisáž výstavy Houby v Brně, jež byla i oficiální předpremiérou 13-ti dílného TV seriálu Na houby, který připravila ČT Brno v režii Pavla Jiráska.

    Výstavy se účastnilo 19 umělců, údajně regionální moravské scény, ačkoliv mnozí z nich ji svou tvorbou či působností překračují. Rozmanitost jejich činnosti dokládá velká šíře výtvarných přístupů, od fotografií přes olejomalby k instalacím a sochám. Výstava však návštěvníky zarazila příliš násilným kurátorským konceptem Tomáše Hlavenky. Opět další z projektů, které referují o fenoménu, který neexistuje…

    Rychlý sběr

    Cyklus Houbičky (2007) Pavla Jiráska, režiséra seriálu Na houby, je zřejmě nejsilnější částí výstavy, neboť ve vyvážené barevnosti referuje poměrně uspokojivě o zákoutích nám ztajené říše hřibů či muchomůrek. Dalibor Chatrný vykázal celý koncept do patřičných mezí v rámci své oblíbené rétoriky; plátno se syrovým nápisem Hóby s voctem je v konceptu ojedinělé a výřečné. Potěšilo mě, že na plátnech Jany Hlavenkové-Prekopové chybí houby. Natálie Chalcarzová (1982) svou Plísní poněkud zneklidňuje; instalace podivuhodné mýké je prezentována v rozličných, kvalitních fotografiích. Autorka otevírá téma modelu a jeho prezentace, neboť fotografie mohou působit, že referují o skutečné plísni, ale jejich signifié je vlastně pouhý model plísně. Jde tedy o metazobrazení pojmu. Marian Palla (1953) vytvořil u příležitosti výstavy klasicky tendenční dílo, které se nijak neodklání z koridoru jeho tvorby.

    Jiří Sobotka (1955) – sochař, jehož dílo navazuje na tvorbu skupiny umělců okolo Roye Lichtensteina, Andyho Warhola a Claese Oldenburga. Snímek ANNA PECKOVÁ / INFORMACEzBRNA.cz

    Ida Hurmanová (1980) se vznáší v bizarní, expresivní barevnosti, za kterou by se nemusel stydět Schmidt-Rottluff. Z široké škály tvorby Jany Apetauerové (1969) vybrali kurátoři nepojmenované dílo z roku 1990, jehož souvislost s tématem výstavy je značně vzdálená, spočívá zřejmě ve vizuální aluzi na klobouky hřibů. Ale stejně tak mohlo jít o písmeno „C“; stačilo pootočit plátno o 180°, vodorovně namísto svislé pozice, a mohlo se směle stát součástí konceptu (zde spatřuji nedůslednost kurátorského týmu: taky si mohl dát tu práci, a plátno „přejmenovat“). Nejasné obrysy děl Venduly Pucharové-Kramářové působí, jako by na dotažení svých pláten neměla dostatek času. Navíc jsem se domníval, že alespoň pořádně a rovně napnuté plátno na tzv. blindrámu (vnitřní rám) tak nějak patří k akcím, které sponzorují b4u publishing a podobní golemové z oblasti regionálního marketingu a reklamy. Všichni umělci bez výjimky však téma, bylo-li jimi uchopeno, pojali vypjatě rigorózním způsobem; k vidění tak byly doslovné „přepisy“ pojmu houba, ať v morfologii sochařství, malby či jiných médií. Jako by houba nebyla sama o sobě dostatečně symbolickým zjevem, jejíž pozice je silně ukotvena v mnoha přírodních národech, a jako bychom si měli vystačit s banální polaritou Kulturní podhoubí a Houby dostanete! Zmizelo šamanské povědomí; kde byla tvorba např. Jan Karpíška a dalších, jejichž vztah k plísním není hraný (Karpíšek vytvořil několik obrazů právě za přispění plísní)?

    Reduta 18. ledna

    Zmizelo šamanské povědomí… Snímek ANNA PECKOVÁ / INFORMACEzBRNA.cz

    Jednoznačným záporem vernisáže, nikoliv celé instalace, byla neprofesionalita provedení samotné akce ze strany kurátora, potažmo organizačního týmu. Atrium v Redutě má totiž zcela nevyhovující akustiku, což si snad nikdo z organizátorů neuvědomil. Tomáše Hlavenka, ač svá slova předčítal, nebylo téměř slyšet. Bohužel ani Ivanu Křížovi, bývalému pedagogu figurální kresby na FaVU, nebylo rozumět. Ani slovo. Vlastně ano: z jeho proslovu jsem zaslechl cosi, co znělo jako …hadovka smrdutá vypadá jako varle. Jako vejce…

    Na houby v ČT od 18. února

    Říkávalo se ‚poď na houby‛, takže když jsme si chtěli s maminkou pošpásovat, zašel jsem k nim a zeptal se, jestli by nešla na houby (…) a v lese jsme si pak pořádně zařádili, vysvětluje v rámci pilotního dílu seriálu Na houby Arnošt Goldflam smysl rčení Byl ještě na houbách. Protagonisté naučného seriálu provázejí diváka běžnému smrtelníku ztajenými tenaty rostlinné říše Fungi. Například ho seznamují s prací fotografa Jaroslava Malého. Fotograf hub vysvětluje, jak je nasvítit a připravit pro precizní fotografii. Asi jako v Receptáři nápadů. Od doktora mykologie se dozvíme alespoň něco zajímavého o těžkých kovech v houbách, což se může hodit především travičům. Populárně naučný přírodovědný cyklus Na houby se bude od 18. února každou sobotu dopoledne vysílat na ČT2. Na plakátech je u připravovaného seriálu uvedeno, že jím provázejí Arnošt Goldflam a Josef Polášek. Tak trochu se možná zapomnělo na jejich hereckou kolegyni Marii Ludvíkovou; trocha šovinismu neuškodí.

    Brno jako zbytečnost

    Námětem mohl být jakýkoliv jiný fenomén… Snímek ANNA PECKOVÁ / INFORMACEzBRNA.cz

    Malovat houby je jako malovat architekturu. Námětem mohl být jakýkoliv jiný fenomén, který by byl stejně bezvýznamný ve vztahu k Brnu. Ale právě tento fakt je na výstavě vlastně nejvíce vzrušující… Chápu, že kurátor je amatérský mykolog a že se chystá jubileum Johna Cage, který také sdílel tuto vášeň, nicméně: vážně se toho na brněnské výtvarné scéně děje tak pramálo zajímavého, že nemá ambice vyjádřit své vlastní tenze? Zbytečnost podobných výstavních projektů, které zaštiťuje NDB, je natolik tristní a mezní, že nemohu, než naroubovat na tento text všechna svá přání a touhy podobně, jako to udělali organizátoři výstavy: Další už ne, díky

    Houby v Brnětematická výstava napříč médii a generacemi v pracích umělců působících v brněnském regionu. Kurátor Tomáš Hlavenka. Výstavní prostory Divadla Reduta Brno. Vernisáž 18. 1. 2012. Výstava potrvá do 30. 3. 2012.

    /Pozn. Text je převzat z Rozrazil OnLine: Varlata a vejce našich mecenášů!, upravil a zredigoval hul/


    Komentáře k článku: Malovat houby je jako malovat architekturu

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,