Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Life in China (No. 4)

    Mnoho Číňanů nemá v rodině podporu, chtějí-li se zabývat uměním. Kamarádka se minulý rok po ukončení studia pedagogické fakulty rozhodla pro profesionální divadlo. Doma to ale nemohla říct… A rodiče to neschvalují ani dnes, kdy se stává stále slavnější divadelní režisérkou. Její práce jsou vybírány na festivaly a zaujímá dobrou pozici mezi mladými režiséry.

    Herci Qinqiang opery během představení ve vesnici Penggong v provincii Shaanxi, 14. srpen 2016. FOTO archiv VCG

    Když se v Číně zeptám: Proč nejsi umělec? Kdy chceš začít dělat to, co chceš?, nejčastější odpověď zní: Rodiče si to nepřejí! V České republice není myslím tolik mladých, kteří by kvůli rodičům dělali jinou práci, než by si přáli. Nebo snad ano?

    Potkávám se se spoustou případů, kdy člověk musí mít nejdříve „seriózní“ zaměstnání, pak se teprve může zabývat svými zájmy. A tak řada mladých lidí doma tají, co doopravdy dělá. Stejně tak je tomu s rodinným životem. Například spousta rozvedených párů, které mají děti, rodičům neřeknou, že už spolu nejsou. Stále posílají veselé rodinné fotky a předstírají, že je vše, „jak má být“.

    Sitsian Dong (Xiqiang Dong): Organ Harvesting, 2007. Repro archiv

    Pro mne bylo zprvu těžké najít věci, které by se mi tu líbily. Ale na druhou stranu je jednoduché nadchnout lidi, jelikož zde není zvykem si závidět a nedůvěřovat. Lidé se zde vzájemně podporují. Pokud jste cizinec, je cesta k nim velmi snadná. Jste něco jako superstar.

    Ale když jste jedním z místních obyvatel, je život krutější! Konkurence je zde opravdu velká a je těžké prorazit. Možná proto si pamatujeme trapné, šokující čínské umění. Musí být zapamatovatelné. Kamarád je jedním z nejznámějších umělců provincie Hunan, ale jeho rodina (doktoři) se stále domnívá, že nemá peníze a nespokojený. Nedokážou pochopit, jak by mohlo umění někoho uživit, jak by mohl být skrze ně šťastný. Přesto, že o peníze nemá nouzi, čas od času mu rodiče peníze posílají. A to už mu bude čtyřicet! On se tím samozřejmě cítí ponížen a rodinou nedoceněn.

    Když jste jedním z místních obyvatel, je život krutější. FOTO archiv

    Po nějakém čase lze rozpoznat i strach umělců být otevřeně kritický. Proto je možná v oblibě performativní umění, zejména taneční. Lze v něm „schovat“ své názory mezi řádky. Právě tyto formy umění jsou myslím dnes v Číně nejvyhledávanější. Dokážou vypovídat o současné Číně. Nepřímo…

    ///

    Více na i-DN:

    Divadlo napříč Čínou – Malý bedekr velké země

    Life in China (No. 1)

    Life in China (No. 2)

    Life in China (No. 3)


    Komentáře k článku: Life in China (No. 4)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,