Divadelní noviny Aktuální vydání 14/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

14/2019

ročník 28
3. 9.–16. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Levínský píše Uhdemu

    Milý Milane,

    děkuji Ti za Tvůj dopis. Když jsem Ti psal o kladenském představení Upokojenkyně, domníval jsem se, že jsi představení též viděl, a to loni na Hronově, kde vzbudilo značný ohlas. Přece jsi byl loni na Hronově? Alespoň mně jsi psal, že kvůli Hronovu nepřijedeš na Hrádeček, na to si dobře pamatuji (cítím silné nutkání nakreslit na konec této věty smajlíka, což mne trochu znepokojuje). Ať tak či onak, doufám, že přijedeš na Hrádeček letos, ten letošní bude astronomicky speciální. Tradiční hrádečkovský termín, tedy první srpnová sobota, vychází totiž na 6. srpna, což je, zcela sebestředně, den mých narozenin. Naposled jsem narozeniny slavil na Hrádečku v roce 2011 a bylo to dojemné, Andrej Krob sestavil v podstatě celý program z mých her. Pokud by Ti to letos nevyšlo, tak další první srpnová sobota, která vychází na 6. srpna, nastane v roce 2022, což je přece jen už trochu na dlouhou ruku. A když už jsem u těch narozenin – ty slavíš narozeniny jen týden přede mnou, takže se přímo nabízí, abychom vše oslavili na Andrejově zahradní slavnosti společně.

    René Levínský

    Ale dost s plánováním večírků a s téměř mystickými šábesovými počty, ptal ses mne, jestli ty Kladeňáky, Červeného se Srpovou, znám. Ano, znám. Znám je jako členy redakční rady časopisu Kladno Záporno, což je, nebo spíš byla, nesmírně pozoruhodná kulturní revue vycházející v Kladně v letech 2006–2012. Vzpomínám, jak jsem v ní poprvé četl dosti podrobnou studii uvádějící mne do problematiky komínolezectví, nevím už, kdo ji psal, snad nějaký aktivní člen Českého svazu komínářů. V každém případě jsem se v ní dozvěděl, že komínaření, tedy lezení na komíny z čisté záliby či vnitřní potřeby, se latinsky nazývá prekiontrie a byla to informace, která se mnohokrát v mém životě ukázala nesmírně užitečnou. A hned vedle analýzy fenoménu komínaření vycházely v Kladnu Zápornu rozsáhlé studie výtvarné i literární, vzpomínám na studii domácí, věnující se s výjimečným smyslem pro detail sestrám Válovým. A to vše ve velmi širokoúhlé grafické úpravě. Krása to byla!

    Ale chci ti dnes napsat o zcela výjimečném okrajovém divadelním zážitku. S dramaturgem Janem Tošovským a výtvarnicí Petrou Vlachynskou jsme vyrazili na jednu z nejpodivnějších performancí ve střední Evropě, na předávání cen Bludný balvan spolkem skeptiků Sisyfos, které se každoročně odehrává ve Strouhalově posluchárně MFF UK na pražském Albertově. Předpokládám, že víš, o co jde, takže jen pro jistotu: své ceny uděluje spolek Sisyfos za pavědu v rámci svého boje proti šarlatánům a podvodníkům.

    Z pohledu estetického je ceremoniál bizarní na nejvyšší mez, něco mezi posledním zvoněním 4.A matematického gymnázia Wilhelma Piecka v roce 1987 a ochotnickým představením Pobřežní hlídky o tři roky později tamtéž. RNDr. Grygar přichází převlečen za strašlivého Sisyfa v ukrutně nepadnoucím himationu. Následován je třemi lepými matematičkami, ty na sobě mají nařasené chitony a kožené páskové sandály. Hlavy všech čtyř jsou pak zdobeny plastovými vavřínovými věnci. Má to být legrace a vlastně to svým způsobem legrační je, velmi zaumně trapným způsobem. Tomu odpovídá i Grygarův úvodní projev, neliší se příliš od loňského, přesto ho RNDr. Grygar školometsky čte, a to hlasem dosti kuňkavým. I zde slyšíme ozvuky humoru křečovitě pubertálního. Vrchol večera přichází při udělení zlatého Bludného balvanu, dostává ho MUDr. Hnízdil, postava, myslím, dostatečně známá, abych Ti ji musel nějak přibližovat. Hnízdil je ovšem též v sále, cenu s velikým hurá přebírá, strašlivému Sisyfovi děkuje v čínštině a česky pak slibuje, že cenu vydraží a výtěžek věnuje na stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe.

    Bavíme se všichni skvěle. Konec dobrý, všechno dobré, říkáme si a jdeme k Jelínkům na pivo. Když si druhý den čtu v novinách polemiky o tom, proč Hnízdil cenu dostat měl a neměl, mám z předchozího večera ještě větší radost. Já jsem v této debatě samozřejmě jednoznačně na straně spolku Sisyfos, jednou jsem vystudoval matematiku na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, s tím už nic nenadělám. Ale na pivo bych šel tedy radši s Hnízdilem než s Grygarem, to zase jo.

    Anebo s Tebou, Milane. Jedu v květnu do Vídně, takže budu i v Brně. Tak bychom se mohli vidět. Ozvu se, ano?

    Měj se krásně, zatím Tě srdečně zdravím

    René


    Komentáře k článku: Levínský píše Uhdemu

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,